Jméno Stephenie Meyerové se po zadání do Googlu objeví ve více než pěti milionech odkazů. Spisovatelka patří v současnosti mezi nejprodávanější autory planety, její knihy počínaje románem Stmívání (vydaným anglicky poprvé v roce 2005, česky loni) očarovaly i dospívající dívky v Česku. Stmívání je mezi dvanácti nominovanými knihami v anketě Kniha mého srdce.
Dívky o její sáze zakládají blogy a samy na nich publikují dílčí epizody navazující na příběh, který stvořila Meyerová. Dívčí časopisy mají v každém čísle zmínku o jejích hrdinech, ať už v knižním nebo ve filmovém podání, plakáty hlavních představitelů visí v nejednom pokojíčku.
Žádná barbína
Meyerové přitom stačilo zoufale málo: napsat příběh o sedmnáctileté dívce, která se zamiluje do upíra. Spojení romantiky a hororu, slaďáku a akce, touhy a strachu. Matky teenagerek se na rodinných serverech ptají, jestli mají svým malým dcerám dovolit Stmívání číst - a radí si navzájem, že ano. Zamilovaný pár se totiž v knize jen několikrát políbí, o sex nejde ani náhodou.
Všechny tyhle skutečnosti naznačují, že se zrodil možná až téměř sociologický fenomén. Po Harrym Potterovi, který přiměl ke čtení tisíce dětí, přichází něco (a není to chlapecká kapela), co umožňuje náctiletým dívkám vytvořit silnou komunitu fanynek. Jejich nadšení pro Meyerovou jen dokládá, jak velká poptávka po něčem takovém tady byla.
Chlapci v tomhle věku mají foglarovky, mayovky, Eragona nebo právě Pottera, kteří, přiznejme si to, nabízejí k identifikaci mnohem více hrdinů chlapcům než dívkám. To je ten důvod, proč dívky mladou Bellu a jejího upíra nedají v souboji s Malým princem, Saturninem, Švejkem či Alchymistou v anketě České televize. Konečně totiž mají svoji hrdinku, která cítí to, co ony -touhu po obrovské lásce. Že je to kýč? Rozhodně, větší než Jane Austinová a Emily a Charlotte Brontëovy. Už v jejich hrdinkách (a milovníci anglické klasiky prominou) je však možné spatřovat předobraz Belly. Minimálně je stejně samostatná, tvrdohlavá a sympaticky umanutá. Žádná barbína, to se musí nechat.
Upírská sága
|
Díl první - Stmívání
Díl druhý - Nový měsíc
Díl třetí - Zatmění
Díl čtvrtý - RozbřeskSága Stephenie Meyerové se skládá ze čtyř dílů: Stmívání, Nový měsíc, Zatmění a Rozbřesk. Děj je prostý. Bella Swanová přijíždí ze slunečného Phoenixu do věčně deštivého městečka Forks bydlet nějakou dobu se svým otcem, s nímž se její matka dávno rozešla. V nové škole potkává podivnou partičku bledých lidí. Ten nejkrásnější z nich se jmenuje Edward, narodil se v roce 1901 a od roku 1918 je upír. Svoje choutky však ovládá, i když Bella mu voní. Skoro po sto letech se totiž konečně zamiloval - jen bohužel do ní, do člověka. Ale kromě hodných upírů jsou na světě ještě upíři zlí. I těm Bella voní. Kromě lásky tu jde tedy i o život.
Není úkolem recenzenta se něčemu vysmívat. Ale ve Stmívání jsou místa, kde se soudný člověk popadá za břicho. Romantika, hlavně v prvních dvou třetinách knihy, ze stránek doslova kape a protivně lepí. Lesní mýtina je zalitá slunečním světlem, Edwardovy oči mají barvu onyxu, Bella uléhá do kapradí, někde v dálce se líně vine řeka - zkrátka jedno klišé vedle druhého. I spisovatel píšící pro děti by měl fantazii svých čtenářů inspirovat a obohacovat, což teprve někdo, kdo píše pro děti téměř dospělé!
Zaplnila mezeru
Co Meyerové jde, a čtenáře Stmívání to po prvních dvou stech stranách upřímně překvapí, je akce. Těch pár stran zběsilé honičky napříč Spojenými státy je skutečně povedených a čtenáře vtáhne, až si mimoděk sáhne na krk. Bohužel pak přijde romantické tlachání v nemocnici a na stužkovacím plese - tak jako každý slaďák pro dospívající dívky, i tenhle musí končit pod teplou letní oblohou, objetím, polibkem a happy endem.
Výhrady lze mít k čemukoli -ostatně i Harry Potter je mainstream opakující známé motivy o zápasu dobra a zla, mnohem hůře by z takového srovnání vyšel i Paoliniho Eragon a jeho dvě (a více) pokračování.
Čtení pro dnešní dívkyMéně make-upu, víc reality Kdysi jsme měli Metráčka a Helenu Šmahelovou, pak přišla dívčí řada americké série Buldok, dnes čtou náctileté dívky hlavně upírské romány od Stephenie Meyerové. |
V případě Meyerové ponechme stranou celé neuvěřitelně málo uvěřitelné vysvětlení existence upírů a jejich života mezi námi včetně toho, že někteří z nich mohou vidět budoucnost a někteří umějí číst myšlenky, ale nikdo neví, kteří a proč zrovna tihle. To, co je důležité a co je možné schvalovat a podporovat, je fakt, že si někdo uvědomil, jak velice málo literatury vzniká přímo pro dívky. Mohla by být kvalitnější.
Třeba bude mít Meyerová nástupkyně. Pokud ano, prosím jménem našich dcer, aby se hlavním hrdinkám méně často podlamovala kolena. Je trochu trapné, když každou chvíli omdlévají.
