Pancho žije v divokém kraji

Zpěvák Pancho, který ve středu v pražských Karlových Lázních pokřtí první sólové album, odpovídal na dotazy čtenářů necelou hodinu. "Rozhovory mám radši osobní a k internetu mám vztah takový, že ho zatím nemám zapojený," podotkl. Vyjádřil se také k událostem v USA. "Vzhledem k tomu, že mi vojáci zabili bratra v míru, tak si neumím představit, co budou vyvádět ve válce. Jsem pacifista. Lidí v New Yorku je mi velice líto, ale zároveň všech obětí teroristických útoků i v jiných zemích".

Pancho - Zpěvák Pancho | foto: Michal Růžička, MF DNES

Pancho během on-line rozhovoru také objasnil, proč se první deska jmenuje Divokej kraj? "Je mi 34 let a zažil jsem minulý i současný režim a mám pocit, že žiji v divokém kraji."

Pancho by mohl vstoupit do volného prostoru po romantickém rytíři Petru Novákovi, jenž zemřel v srpnu 1997. Tenhle muzikant, skladatel a zpěvák, bývalý člen kapely Sluníčko a šéf rozpadlé bigbeatové sestavy Los Panchos, natočil první sólovou desku Divokej kraj. 

Pancho píše muziku pomalu. Album připravoval čtyři roky, které mimo jiné vyplňoval i vystupováním se zbytečnou kapelou Raketa Bořka Slezáčka. Postupně nasbíral asi pětadvacet písní, z nichž s producentem Vítem Rotterem vybrali třináct skladeb. K natáčení alba se uchýlili na Moravu, kde měl Pancho k dispozici Rotterovu producentskou baskytaru, ale i kytaristu Radka Pastrňáka s bubeníkem Richardem Kroczekem, de facto dva šéfy kapely Buty. Z nahrávek je ovšem nepoznáte - jejich

Odpovědi
Pancha
se můžete
přečíst
ZDE

střídmost a energie se projevuje jako úsporná, maximálně účinná podpora Panchovým písním. Například v hitu Leť pryč se drží zvonivé kytarové rozběhy zpátky, aby nepřeslazovaly ani nezastíraly tesknivou melodii, jen ji provzdušňují. Kytarová sóla si Pastrňák dopřál výjimečně. Přednost měly chytré riffy a detaily vnořené do spodních vrstev písní.

PANCHO: DIVOKEJ KRAJ

Plout za tebou

Maryanne

Mraky

Marný boy

Já se ztrácím

Zas v tom lítám

Za tebou

Vyhranej v kartách

Leť pryč

Divokej kraj

Pes

Půjdu za ní

Poutník

Pancho je samozřejmě zamilovaný. Přitom nepadá před dámami na kolena jako Petr Novák, nezpívá ani hvězdičko blýskavá, spíš říká: "Ptej se, holka, na co chceš" (Půjdu za ní). Je civilnější rytíř beatového řádu, s Novákem ho pojí hlavně pocitová touha po ideální lásce, přátelství a čistším světě. Nezní to jako klišé, když Pancho v písni Maryanne zpívá: "Růže koupím, už bude den, dám jí pusu a pak se svěřím."

A rytířův vysněný svět? Ten leží někde mimo naše území, jemuž Pancho ve stejnojmenné písní říká Divokej kraj - kraj plný sobectví a necitelnosti, který by nejradši nechal za zády. "Řekni mi něco, něco hezkýho, řekni mi něco, něco veselýho, řekni mi třeba něco o sobě, a ne o strachu, o týhle době," prosí v písni Leť pryč a zároveň svůj protějšek vyzývá: "Leť pryč, leť přede mnou, ať se mi neztratíš."

Možná by Pancho byl rád cestovatelem jako jeho kamarád, který prodal počítačovou firmu a jenž často odlétá do Nepálu. Pancho o něm zpívá v písni Poutník. Sám však nakonec nikam nezmizí, ale pokouší se obrátit domácí armádu egoistů na svou víru, když vytýká: "Pocitovej nechceš bejt, sebe máš rád, jenom rád." Děsí ho mudrci, kteří mají na všechno odpověď a s nimiž odmítá svádět marný boj (Marný boy). Prostřednictvím textů Martina Rouse, Tonyho Ducháčka či Romana Chvíly míchá Pancho své romantické pocity s drsnějšími postřehy, které drží jeho písně při zemi.

I když Panchův hlas zní naléhavě, místy smutně a vždy je plný jakési čisté energie, nikdy se nezlomí k strojené vážnosti či bujnému ryku. Jeho písně jsou vznešené, vřelé, přirozeně spontánní a citlivé. Kdybych měl celoplošné rádio, hraji je skoro všechny. Možná je Pancho spíše Don Quiote, který naivně láme své písňové dřevce o větrné mlýny vůkolní hluchoty či slepoty. Každopádně je to rytíř, který se nevnucuje a jenž v naší populární hudbě chyběl.

Pancho: Divokej kraj. CD, 45 minut, vydala firma Sony Music/Bonton.