Návštěvníci projekt Zrní s orchestrem uslyší hned po koncertu Björk na hlavní scéně. Na několik otázek ke vzniku a očekáváních odpovídá zpěvák kapely Zrní Jan Unger.
Zrní
Když vám ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová nabídla možnost nechat se doprovodit ostravskou Janáčkovou filharmonií, zaskočila vás tím?
No, bylo to moc pěkný a veselý, s jakou bezprostředností a jistotou za námi Zlata po našem akustickým koncertě na Nouvelle Prague přišla a tuhle svou představu nám sdělila. Líbilo se jí to naše pidlikání natolik, že měla hned jasno. Udělalo nám to fakt velkou radost!
Než přišla nabídka, netoužili jste podvědomě už předtím některé z vašich skladeb slyšet s doprovodem velkého orchestru?
Je to vtipný, ale řešili jsme zrovna v těch dnech, kam se dál pohnout, přemýšleli jsme nad novýma možnýma projektama a bylo to asi čtrnáct dní zpátky, kdy nám Tomáš, náš manažer, volal, že by bylo pěkný spojit se s nějakým orchestrem a zpracovat naše písničky nějak nápaditě orchestrálně. No a tak ta nabídka jakoby na tohle zareagovala. Zase se nám potvrdilo, že se takový věci dějou, že to takhle funguje. Je to sranda.
Zrní
Za aranžéra úprav pro filharmonii jste si zvolili vynikajícího slovenského jazzového a tradičního houslistu a skladatele Stano Palúcha. Proč zrovna jeho?
Stana nám doporučila naše kamarádka Nina Marinová, houslistka a zpěvačka, která nám hostuje na desce. Stano Palúch byl jejím učitelem na housle a ona o něm mluvila moc pěkně. Chválu na něj jsme pak slyšeli z dalších stran. On je jednak fenomenálním houslistou, má s aranžováním bohatý zkušenosti, ale taky je to sympatickej skromnej chlapík, zapálenej do toho jít, z radosti, co z toho může vzniknout. To je všechno dohromady ideální směs a proto jsme nakonec vybrali jeho. Stano s náma sdílí i představu, jak to celý pojmout. Nechceme totiž, aby to dopadlo klasicky, jako když si kapela pozve symfoňák a výsledkem je jakási sladká filmová verze jejích písniček. Taková nějaká monumentální patosárna. Chceme z toho dostat víc, nebát se, využít pestrosti a možností nástrojů, být v aranžích odvážní a někam ty písničky skutečně posunout.
S trochou nadsázky se dá říct, že vám na Colours bude dělat předskokanku Björk. To přece nezní špatně, co říkáte?
No to je fakt nadsázka, ale každopádně jít po Björk na pódium bude velkej zážitek. Potkat se s ní naživo! Jsme vděčný za tak krásnou příležitost! Zároveň je to zase větší výzva, udělat ten koncert fakt pěknej a naplnit tak důvěru a šanci, kterou nám na Colours dali.
