Začal proto studovat na dramatickém oddělení pražské konzervatoře; ta však byla v závěru války rovněž uzavřena, a tak absolvoval až v roce 1947. První angažmá získal v Realistickém divadle, poté přešel do Divadla státního filmu a posléze do Hudebního divadla v Karlíně, kde pracoval pod vedením Jiřího Frejky. Na divadelních scénách se Ráž dostal od milovníků a romantických hrdinů až k postavám charakterním v tragédiích či psychologických dramatech; cizí mu nebyl ani komediální žánr.
Ve výčtu jeho rolí tak jsou například Don Cézar z Nezvalovy Schovávané na schodech, d'Artagnan ze Tří mušketýrů, Čapkův Loupežník, Laertes z Hamleta, Tuzenbach ze Tří sester, Biff ze Smrti obchodního cestujícího, Pelops z Vrchlického a Fibichova melodramatu Smrt Hippodamie, král Jindřich z Anouilhova Tomáše Becketta či de Guiche ze Cyrana. S Národním divadlem se Ráž rozloučil rolí Faráře v dramatizaci románu bratří Mrštíků Rok na vsi, kterou na první domácí scéně režíroval v roce 1993 Miroslav Krobot. Poté hostoval v Rokoku, kde hrál ještě loni sluhu Firse ve Višňovém sadu.
Na filmovém plátně se kromě legendární Pyšné princezny objevil i v pohádkách Byl jednou jeden král a Hrátky se čertem. Z dalších filmových postav to byl například J. V. Frič a profesor Ramler v Krškově snímcích Revoluční rok 1848 a Stříbrný vítr, Radovid ve Weiglově Radúzi a Mahuleně či nakladatel Bellman v Romanetu. Na kontě měl také řadu televizních inscenací a seriálů včetně titulů Hříšní lidé města pražského, F. L. Věk, Sňatky z rozumu; stejně jako mnozí jeho kolegové účinkoval i v kontroverzních 30 případech majora Zemana.
Rážův kultivovaný projev našel uplatnění rovněž v pořadech Lyry Pragensis, rozhlase i dabingovém studiu - k novým a novým generacím diváků tak promlouvá ústy Lexe Barkera jako Old Shatterhand v úspěšné sérii mayovek. Ke svým dřívějším hereckým oceněním - zasloužilý člen Národního divadla a zasloužilý umělec - získal proto v roce 1997 ocenění za dlouholetou práci v dabingu.
Ve výčtu jeho rolí tak jsou například Don Cézar z Nezvalovy Schovávané na schodech, d'Artagnan ze Tří mušketýrů, Čapkův Loupežník, Laertes z Hamleta, Tuzenbach ze Tří sester, Biff ze Smrti obchodního cestujícího, Pelops z Vrchlického a Fibichova melodramatu Smrt Hippodamie, král Jindřich z Anouilhova Tomáše Becketta či de Guiche ze Cyrana. S Národním divadlem se Ráž rozloučil rolí Faráře v dramatizaci románu bratří Mrštíků Rok na vsi, kterou na první domácí scéně režíroval v roce 1993 Miroslav Krobot. Poté hostoval v Rokoku, kde hrál ještě loni sluhu Firse ve Višňovém sadu.
Na filmovém plátně se kromě legendární Pyšné princezny objevil i v pohádkách Byl jednou jeden král a Hrátky se čertem. Z dalších filmových postav to byl například J. V. Frič a profesor Ramler v Krškově snímcích Revoluční rok 1848 a Stříbrný vítr, Radovid ve Weiglově Radúzi a Mahuleně či nakladatel Bellman v Romanetu. Na kontě měl také řadu televizních inscenací a seriálů včetně titulů Hříšní lidé města pražského, F. L. Věk, Sňatky z rozumu; stejně jako mnozí jeho kolegové účinkoval i v kontroverzních 30 případech majora Zemana.
Rážův kultivovaný projev našel uplatnění rovněž v pořadech Lyry Pragensis, rozhlase i dabingovém studiu - k novým a novým generacím diváků tak promlouvá ústy Lexe Barkera jako Old Shatterhand v úspěšné sérii mayovek. Ke svým dřívějším hereckým oceněním - zasloužilý člen Národního divadla a zasloužilý umělec - získal proto v roce 1997 ocenění za dlouholetou práci v dabingu.
 Herec Vladimír Ráž zemřel 4. července 2000. |
