"Zemřel po těžké nemoci. Poslední dny bohužel už strávil v nemocnici," řekl iDNES.cz dramaturg Pražského jara Antonín Matzner.
V srpnu by fenomenální houslista oslavil 82. narozeniny. Na přípravách posledního rozloučení se bude podílet právě i Pražské jaro.
Svěcený: Suk byl génius a formuloval mé myšlení
"Za sebe mohu říct, že zemřel velikán české hudby a génius, i když slovo génius zní v této době ze všech stran a mnohým může připadat obnošeně. On jím skutečně byl," řekl iDNES.cz po telefonu houslista Jaroslav Svěcený, který právě vede kurzy v Klášterci nad Ohří.
Jaroslav Svěcený na Sázavafestu (2010).
"Na jeho koncerty jsem chodil již od dětství a nejvíc v době studií na konzervatoři. To on formuloval mé muzikantské myšlení. Jeho síla nebyla v rychlosti nebo intenzitě hry, ale v síle osobnosti. Protože už když se otevřely dveře do sálu a on vcházel, všem bylo jasné, že jde výjimečný člověk," dodal Svěcený.
Housle považoval Suk za jeden z nejkrásnějších hudebních nástrojů. "Dokážou radostně zpívat i plakat, jejich konstrukce se po staletí nezměnila, je to přímo zázrak," řekl před dvěma lety v rozhovoru s ČTK. Jako žák Pražské konzervatoře cvičíval na housle až deset hodin denně. Jeho doménou byla klasická a romantická hudba (Mozart, Dvořák, Čajkovskij, Suk), hrál ale i méně frekventované autory, třeba Bélu Bartóka či Albana Berga.
Houslista, který prodal přes milion nosičů
Josef Suk byl už v dětských letech v houslové hře žákem Jaroslava Kociana. V letech 1946–51 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři, v období 1951–53 na AMU a byl krátce primáriem Pražského kvarteta (1950–52). Po absolutoriu působil v letech 1953–55 jako zástupce koncertního mistra činoherního orchestru Národního divadla, poté jako sólový a komorní hráč. V roce 1952 založil Sukovo trio (původně spolu s klavíristou Jiřím Hubičkou a violoncellistou Sašou Večtomovem, později s Janem Panenkou a Josefem Chuchrem), v letech 1961–90 byl sólistou České filharmonie.
Jeho dráha sólisty začala v roce 1954 po slavném koncertě v pražském Rudolfinu. Sukův mezinárodní ohlas rostl od roku 1959, kdy na uměleckém turné s Českou filharmonií koncertoval na třech kontinentech. Roku 1964 debutoval v Anglii a také v USA. Od té doby vystupoval s předními světovými orchestry. Od ledna 1992 do prosince 2000 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Sukova komorního orchestru.
Pražské jaro 2007 – Josef Suk a Aleš Bárta
V průběhu své dráhy natočil pro domácí i zahraniční gramofonové firmy snímky, které získaly řadu cen, například šestkrát pařížskou cenu Grand Prix du Disque Académie Charles Cros, Edisonovu cenu v Nizozemsku, cenu Mozartovy společnosti ve Vídni a další.
Je držitelem Zlaté desky Columbie z roku 1978, Zlaté desky Supraphonu a v roce 1999 získal platinovou desku Supraphonu za 1 112 000 prodaných nosičů.
