Pavel Matuška se narodil a žije v Třebechovicích pod Orebem. Od roku 1967 pracoval jako výtvarník propagace v královéhradecké Fotochemě a postupně pak v několika dalších podnicích, od roku 1984 je na volné noze.
Vedle reklamní grafiky se začal věnovat hlavně malbě a řezbě. Čtvrtku, pero a tuš vyměnil za plátno, štětce, barvy a dláta a lipové dřevo. Ale ani v obrazech a dřevěných plastikách neopouští svou filozofickou základnu - humor.
Po boku Borna či Renčína
Od začátku osmdesátých let publikoval v novinách a časopisech a brzy se zařadil mezi filozofující karikaturisty po bok Adolfa Borna, Jiřího Slívy, Vladimíra Jiránka nebo Vladimíra Renčína. Ilustroval několik knížek a jeho kresby po léta otiskoval švýcarský humoristický časopis Nebelspalter.
Matuška všeho dosahuje s lehkostí a pomocí výtvarné ironie - od malých karambolů bezejmenného člověka až po dějinné katastrofy a charakteristiky světových osobností či propracované malířské kompozice a parafráze slavných obrazů. Autor vládne snad veškerými druhy komických efektů, které vyžadují značnou intelektuální výbavu, skromně však podsouvá jediný společný jmenovatel své snahy a divákovy vnímavosti - prostý úsměv.
Matuškova současná tvorba je v Galerii Smečky představená hlavně malbou a jeho dřevěnými skulpturami. Štětcem i dlátem vytváří humor přenesený do prostoru. Ale k vidění tu jsou i kresby, vedle klasických pérovek například i portrétní karikatury v podobě jemně a účelově barevných litografií.
Cestuje a sbírá ceny
Pavel Matuška uspořádal na pět desítek samostatných výstav svého výtvarného humoru, objevil se i na řadě skupinových. Jeho zálibou je cestování, turistika a fotografování. Uskutečnil mnoho poznávacích cest po celém světě. V roce 1990 vydal vlastní knížku kresleného humoru Žiju, povolení mám, v roce 2006 velkou monografii Usmívání - kresba / malba / řezba. Jeho práce jsou zastoupené v řadě sbírek a již několik desetiletí pobírají ceny na festivalech kresleného humoru od Japonska po Kanadu.
