Nemáte pocit, že sci-fi už převálcovala fantasy literatura?
To není pocit, to je skutečnost. Dávno. No a co? O krizi ve sci-fi se mluví od padesátých let, ale zatím nezanikla. Hodně ji drží film. Hrozně se teď těším na nové Hvězdné války. Ukázky vypadají velmi dobře a hlavně, bude tam hrát Harrison Ford.
S mimozemšťany byste se setkat chtěl?
Myslím si, že to naštěstí není možné. Dopadlo by to katastrofálně. Velice mě potěšilo, že Stephen Hawking (britský teoretický fyzik, zřejmě nejznámější vědec světa, pozn. red.) si to myslí taky. Sepsal jsem několik scénářů kontaktu, všechny jsou pesimistické. Jediný Stanislav Lem má vizi, která je optimistická, v Mračnech Magellanových. Ovšem to je vize z jeho raného období, kdy fungoval jako komunistický propagandista.
Jako záhadolog Ludvík Souček?
Souček byl v mládí aktivní komunista, o tom mi vyprávěl jeho kolega ze studií Nesvadba. Pak se dal k vojákům. Jako vojáka jsem ho poprvé potkal i já. Když jsem jako mladé ucho pracoval ve Světě v obrazech, kam on psal, poslali mě, abych od něj vyzvedl článek. Šel jsem za ním do ordinace, protože byl zubař. Měl bílý plášť, ale k nám do redakce chodil v uniformě. Ale nikdy se prvoplánově neoháněl rudým praporem. Plnil svědomitě všechna zadání, aby měl pokoj a mohl dělat to svoje. Spřádat záhady a napravovat domnělé omyly jiných.
Byl vám blízký?
Souček to dělal čistě z konjunkturálních důvodů, protože to lidé chtěli slyšet a měl s tím úspěch. Lidi to dokonce očekávají. Mnohokrát jsem je jako scifista zklamal, když jsem na jejich dychtivé otázky, jak to s tím UFO je, odpověděl, že je to podvod a nesmysl. Klesl jsem v jejich očích na úroveň kravského lejna.
Neříkejte.
Opravdu. Ještě za starého režimu jsem potkal na Národní třídě Věru Chytilovou. Zrovna se šířila senzace, že na Ukrajině viděli létající talíř. „Tak co tomu řřříkáte, co tomu řřříkáte?“ ona na mě. Že je to kravina, já na to. „Vy nemáte žádnou fantazii!“ A znechuceně odešla. Nebo na debatě se Součkem přišla řeč na létající talíře. Řekl jsem, že to je nesmysl, což jistě potvrdí i tady doktor Souček. A on: „Ne, nepotvrdím! Já jsem přistání UFO dokonce viděl! V Senohrabech!“ A já byl v tu chvíli vedle něho naprostá nula.
Nebylo by tedy výhodné být záhadologem?
Určitě ano, ale nedokázal bych to. O mimozemšťanech jsem samozřejmě psal, nejednou, ale vždycky, abych lidi pobavil, ne obalamutil.
Týdeník TémaVychází v pátek  Může být nějaký autor sci-fi vůbec optimista? A jak se změnil internet? O tom všem si můžete přečíst v pátečním vydání týdeníku Téma. |
Nemohly by se z vašich sci-fi utopií o osídlování Měsíce či Marsu stát návody pro budoucnost?
Moc pravděpodobné to není, ale mohu se tou vizí bavit. Ale vážně, nějaké osídlování Měsíce, natož Marsu není reálné, pokud by nedošlo k nějakému průlomovému technologickému zvratu, jaký si nedovedeme představit. Nejde jen o problém, jak se tam dostat. Horší je, co tam dělat, až tam budeme. Nerostů je všude na Zemi víc, než potřebujeme, proč je těžit někde v kosmu? Skutečné osídlení a průmyslové využití pokládám za čirou fantazii. Ale realita pokračuje. Určitě tam vzniknou vědecké báze a určitě hrozí nebezpečí militarizace kosmu – Číňané postaví na Měsíci pevnost, takže totéž udělají i Američani a Rusové. Ale osídlení si nedovedu v dohledné době představit. Do konce století ne.
To tu ještě budeme?
Určitě. V tomhle jsem naprostý optimista.
