Veřejný pietní obřad se konal v Paláci krásného umění v Ciudad de México. Zúčastnil se jí také mexický prezident Enrique Peňa Nieto a kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
"Opustil nás veliký, skutečně veliký muž. Ale jeho dílo zůstává s námi," prohlásil Peňa Nieto, který Márqueze označil za největšího latinskoamerického romanopisce všech dob. Pro Santose je spisovatel dokonce největším Kolumbijcem všech dob.
Spisovatelovu urnu při pietě obklopovaly jeho oblíbené žluté růže a smyčcový kvartet hrál skladby maďarského skladatele Bély Bartóka. Uprostřed smutku se ale i tančilo - část publika se nechala strhnout rytmy kolumbijské folkové muziky ve stylu cumbia a valenato. Zástup Marquézových obdivovatelů byl zhruba kilometr dlouhý.
Márqueze oslaví i knihovny a školy
"Ráda bych mu poděkoval za to, že mi dal chuť číst. Stejně jako nám dal Sto roků samoty bych si přála, aby žil dalších sto let v srdcích," řekla AFP venezuelská studentka Joseline Lopezová. "Probudil ve mně lásku k literatuře. Vždy pro mě bude jedinečný, protože poznamenal můj život," řekla agentuře Reuters sedmadvacetiletá bioložka Monserrat Paredesová. "Jeho genialita mu nesmrtelnost nedala, ačkoliv pro mne nesmrtelný je," dodala v slzách.
Gabriel García Márquez, zvaný svými fanoušky krátce Gabo, sice nikdy neměl mexické občanství, ale Mexiko považoval za svou druhou vlast: oženil se tu, měl tu rodinu, dům a přátele. Když do Mexika jednoho večera v roce 1961 dorazil, měl v kapse jen dvacet dolarů.
První velký literární úspěch mu v roce 1967 přinesl román Sto roků samoty, jehož se doposud prodalo více než 30 milionech výtisků. Slavné jsou i jeho další knihy Láska za časů cholery, Kronika ohlášené smrti, Podzim patriarchy či Generál ve svém labyrintu. Nobelovu cenu obdržel v roce 1982.
Poslední poctu "největšímu Kolumbijci všech dob" se chystá vzdát i rodná země. Zatímco mexický obřad měl podle Márquezova životopisce Geralda Martina světský charakter, v Bogotě se ceremonie odehraje v katedrále. Na středu je naplánované celostátní čtení z Márquezova díla ve více než tisícovce veřejných knihoven, parků a gymnázií, které zahájí sám prezident.
Pozůstalí dosud neoznámili, kde urna spočine. Kolumbie dala najevo, že by si přála, aby alespoň část popela spočinula ve spisovatelově vlasti (více čtěte zde).
