Zločinu na stopěDopadne komisař Plischek všechny viníky? Příběh vzácné tabatěrky pořídíte se slevou na Knihy.iDNES.cz.  |
Příběh vzácné tabatěrky (70 %)
Hlavní hrdina románu Marie Mackové, komisař finanční stráže v Králíkách Eduard Plischek, dostal od svých nadřízených nejednoduchý úkol: zastavit pašování tabákových výrobků, které se začaly objevovat dokonce až ve Vídni. Právě oblast králického komisariátu na hranicích mezi Rakouskem a Pruskem pašeráci hojně využívali. A teď se k financům, to jest mužům, jejichž povinností bylo dbát na dodržování celního a monopolního zákona, ještě ke všemu donesla informace, že někdo hodlá načerno převézt přes hranici nejen cigarety a doutníky, ale značné množství střelného prachu.
To už zavánělo velkým průšvihem. A nakonec byl ještě větší: jeden z pašeráků zastřelil mladého finance Josefa Vašátka. A jeho ubohá snoubenka nemůže ani čekat nějaké finanční přilepšení.
Druhá vražda je záhadnější – v jedné roklině se pod hromadou chvojí najde tělo mladé Bety Krausové, dcery králického trafikanta a matky malých dětí. Podle lékaře byla mrtvá přinejmenším den, jak to, že ji nikdo nepostrádal? A kde se toulal její manžel, zadlužený opilec a karbaník?
Marii Mackové se podařilo stvořit poutavý příběh, který láká nejen vyšetřováním násilných úmrtí, na němž se podílejí financové i četníci. Je to vstup do světa, o kterém dnes už skoro nic nevíme. Oživila podhorské městečko se známým poutním místem (což se nevylučovalo s existencí domu madam Meyrové a jejích slečen) barvitým kaleidoskopem postav a figurek různých národností, v němž nemalou roli hrají ženy; ostatně právě jim připadne důležitý podíl při řešení případu zavražděné Bety. Takže se mimo jiné ledacos dozvíme i o dobové módě.
To přirozeně vůbec neznamená, že Příběh vzácné tabatěrky je čtení pouze pro ženy.
Případy inspektora Rádla (60 %)
Šest příběhů plus obsáhlý prolog shrnul do své knihy Marek Skřipský. Věnoval ji Janu Rádlovi, bývalému ruskému legionáři, který se ve svých čtyřiadvaceti letech stal v roce 1920 zpravodajským inspektorem československé tajné služby.
Bouřlivé události kolem sporu o Lidový dům nebo vražda ministra financí Aloise Rašína jsou dobře známé. Ale vznikající tajná služba nového státu čelila i dalším nebezpečným událostem od snah některých komunistických radikálů vytvořit v Praze ozbrojené bojůvky přes rodící se fašistické hnutí po maďarskou špionáž proti Československu. Jiné záležitosti, jimiž se Rádl a jeho kolegové museli zabývat, neměly politický podtext, ale jejich řešení nebylo méně napínavé, ať už šlo o válku mezi pašeráky kokainu nebo děsivý případ náboženské sekty, která zavraždila a zhanobila venkovského faráře.
Skřipského kniha se pohybuje na pomezí literatury faktu a beletrie. Nechybějí v ní milostné prvky včetně Rádlovy lásky k značně svobodomyslné dcerce bohatého továrníka Janě, lehce ironické poukazy na situaci v tehdejších politických stranách či líčení toho, kam může člověka dovést pocit zneuznanosti. Jen to zdůrazňování kvality českého piva by nemuselo být tak časté.
