Její velký dům na severu Londýna už dávno neobléhají paparazzové, aby z korun stromů ukořistili její snímek. Od začátku 90. let vydává Sade Adu teprve třetí desku, za sedmadvacet roků její kariéry jich bude dohromady pouhých šest.
Přesto už teď má nahrávka nazvaná Soldier Of Love, která se do českých obchodů dostane po víkendu, punc popové události. Zpěvaččin kytarista Stuart Matthewman, který žije trvale v New Yorku, jí nedávno poslal fotku plakátu.
Na něj kdosi pod současné vyobrazení půvabné divy, jíž byste asi jen s obtížemi hádali jedenapadesát let, připsal: "Tahle fena zpívá, když se jí zachce." Sade tím byla nadšená a pobavená.
Vesnická holka
Pro její tajemnost jí přátelé začali přezdívat Howie. Podobně jako excentrický milionář Howard Hughes se totiž rozhodla před světem ztratit. V jejím případě to však nebylo kvůli psychickým problémům a fóbiím.
Žila v malé vesničce na západě Anglie, i se spoluhráči z kapely se vídala jen sporadicky – i proto, že oni se přestěhovali za oceán. "Unavil mě z obvyklých důvodů," říká dnes o adrenalinu velkoměsta, kde strávila 30 let.
O penězíchNepotřebuji moc peněz. Můžete se mi vloupat do domu a za půl hodiny půjdete pryč, aniž byste našli cokoliv, co by stálo za ukradení." Sade Idu |
"Nejsem moc společenský člověk. Většinou něco stavím, píšu nebo zahradničím," říká o svých zálibách zpěvačka. "Ze všeho nejradši se vrtám v zemi. Je to tak hmatatelné a opravdové. Jsem z toho vždycky celá pryč, je to jako alchymie. Zasejete malé semínko a vyroste z něj něco neuvěřitelného. Je to jako skládání hudby. Občas by mě zajímalo, odkud vychází. Asi jsem v srdci venkovská holka," přiznává Sade.
Novináři, kteří měli možnost se s ní v nedávných týdnech potkat, se shodují: Věk se na ní podepsal jen málo. Hlavně zůstává aura její osobnosti a pohled jejích mandlových oči neztratil nic ze své pronikavosti.
Peněz je dost
Tahle otázka napadne každého: Proč se právě teď, po tolika letech v ústraní, rozhodla zpěvačka, která prodala přes 50 milionů desek a přitom vyjela za posledních patnáct let na jediné turné, vrátit do mašinerie populární hudby? Zvláště když sama spokojeně říká, že už si svou muzikou vydělala tolik, že už v životě nebude potřebovat víc.
Žije na poměry hudební hvězdy docela skromně. "Nepotřebuju moc peněz. Můžete se mi vloupat do domu a za půl hodiny půjdete pryč, aniž byste našli cokoliv, co by stálo za ukradení," tvrdí se smíchem Sade, která se místo nejnovějších výstřelků spokojí se starým ošoupaným nábytkem.
Odpověď je jednoduchá: kapela, která už ve svých začátcích v roce 1983 přijala její jméno Sade a od té doby nezměnila obsazení, chtěla natočit něco nového. A zpěvačka se nakonec nechala přemluvit. Zavřeli se společně do studia Real World, které patří Peteru Gabrielovi a má výhodu v tom, že je blízko zpěvaččiny současné adresy, a začali tvořit nový materiál.
A ten trochu překvapivě neztratil nic ze své melancholie, která se stala poznávací značkou písní Sade. Překvapivě proto, že sama zpěvačka už posledních pět let prožívá šťastné období ve spokojeném vztahu s mužem, který býval mariňákem.
"Nemůžu si pomoci, takhle to prostě dělám. Myslím, že když se se smutkem zachází dobře, přináší to radost. Očistí vás to a můžete ho potom nechat za sebou. Při veselých písničkách se paradoxně můžete cítit mnohem hůř," vysvětluje náladu nového materiálu Sade a dodává:
"Nejsem fňukna, ale mám sklony k melancholii." Jejím oblíbeným anglickým rčením ostatně je, že do každého života musí jednou zapršet.
Co pršelo Sade?
Zpackané vztahy ji provázely vlastně odmala. Její rodiče se rozešli, když jí byly čtyři. Otec zůstal v Nigérii, kde působil na akademické půdě, a ona společně s matkou, zdravotní sestrou, přesídlila do Británie.
O proměněNarození dcery Sade doopravdy změnilo. "Okamžitě se stala středobodem mého života," říká zpěvačka, která je k dceři velmi ochranitelská. Sade Idu |
Nakonec i jméno jejího aktuálního singlu a alba Soldier Of Love – vojín lásky je docela maskulinní. "Když jsem byla malá, nežily prostě v okolí žádné holky. Svou první kamarádku jsem měla, až když mi bylo nějakých devět," vysvětluje Sade, jak to přišlo, že se brzy naučila všechny klukoviny a její osobnost je tak sympaticky emancipovaná.
To jí nakonec přišlo vhod už v jejích začátcích v 80. letech, kdy se vrhla do víru londýnského nočního života a zpívala doprovodné vokály v soulové skupině Pride. Kromě toho taky řídila kapele dodávku.
Hudební kariéru zprvu nebrala nijak zvlášť vážně. Na umělecké škole totiž vystudovala návrhářství a chtěla se mu věnovat. Ke zpívání se nechala přemluvit jen proto, že měla ráda soulovou hudbu. Jenomže coby jediná zpěvačka tmavé pleti v převážně bělošské kapele brzy vzbudila pozornost a začali kolem ní kroužit hledači talentů z nahrávacích firem.
"Jako zpěvačka jsem neměla žádnou sebedůvěru, ale zjistila jsem, že mě baví psát písničky," vzpomíná na to období Sade. V roce 1983 proto kývla na jednu nabídku pod podmínkou, že si s sebou může vzít tři muzikanty z Pride.
Zůstala s nimi dodnes. "Jsou jako staří rodinní přátelé. Máme chvíle, kdy někdo začne vytahovat staré křivdy, ale celkově je to moc dobré," říká o vztazích v kapele zpěvačka, která i tady vládne pevnou rukou.
Dělám, co můžu
Také vysvětlení jejího dnešního tajnůstkářství leží v době jejích hudebních začátků. O odvrácené straně slávy se totiž Sade přesvědčila záhy po vydání debutové desky Diamond Life, za niž získala Brit Award a která se po světě prodávala po milionech.
O nadějiVždycky jsem chtěla dělat nejlíp, co umím, i když to občas trvá. A myslím, že lidi, kteří se budou obtěžovat a poslechnou si album, si to uvědomí." Sade Idu |
"Začala jsem cítit, že mluvit s novináři je jako otevírat se každému, kdo vedle vás kdy seděl v autobusu. Proč bych něco takového měla dělat?" říká dnes Sade, kterou britská média nechala na pokoji až někdy koncem 90. let.
Do té doby se stihla vdát za španělského režiséra Carlose Pliega a po šesti letech se s ním rozvést. Nezávislost ženy, která se o sebe od dětství uměla postarat, vztah neunesl. "Bylo obtížné sdílet mě se světem," hodnotí dnes manželství Sade a vysvětluje, proč tehdy po dlouhém americkém turné vztah zkrachoval.
Příliš šťastná nebyla ani následující aférka s jamajským muzikantem, z níž vzešla její dcera Ila. A její narození Sade doopravdy změnilo. "Okamžitě se stala středobodem mého života," říká zpěvačka, která i pro své předchozí zkušenosti začala být k dceři velmi ochranitelská.
Už v roce 2001 ji třeba s sebou vzala na turné, ale nenechala ji jít na jediný koncert. "Nechtěla jsem, aby slyšela, jak lidi křičí, že chtějí její mámu. Nebyla na to připravená," vzpomíná Sade.
I v tomhle ohledu je dnes všechno jinak, klidnější. Nejenže se spolu o hudbě a konkrétních nápadech baví, ale Ila se dokonce ve studiu zapojila do natáčení. A tak v písničce Babyfather můžete slyšet její zpěv. "Ila mi řekla, že moje hudba je hodně emocionální. To pro mě hodně znamená," přiznává zpěvačka.
Její rodinný život je tedy klidný a spokojený. Ale myslí si Sade, že na ni po těch letech mlčení svět vůbec ještě čeká? "Ano. Nejsem sice materiální, ale umělecky mám velké ambice. Vždycky jsem chtěla dělat nejlíp, co umím, i když to občas trvá. A myslím, že lidi, kteří se budou obtěžovat a poslechnou si album, si to uvědomí. Ať už se jim bude líbit nebo ne."
