Takhle nějak by měly vypadat všechny koncerty kapel, které to s muzikou myslí vážně. Začínat se mělo v sedm večer a skutečně na minutu přesně se ozvaly první tóny od Kataríny Knechtové a její kapely. Cranberries přišli na pódium vzápětí a bez větších průtahů naservírovali hodinu a půl poctivé hudby.
Od prvních tónů měla irská kapela perfektně vyladěný a usazený zvuk. Žádné vychytávání přes první tři písničky. Od začátku skvělé. Palec nahoru pro zvukaře. Dolores O'Riordanová a její parta šikovně namíchali písně z nové desky Roses s hity - od první Just My Imagination až po závěrečnou Zombie.
Tipsport Aréna na pražském Výstavišti byla solidně zaplněná a diváci v kotli neváhali tleskat a zpívat, kdykoliv je k tomu kapela vyzvala. A pokud snad davový chorál občas vyzněl trochu nesměle, pak právě v poslední písni setu o vleklém irsko-britském konfliktu neváhali položit hlasivky na oltář zábavy. Moderování konceru bylo střídmé, víc hudby než povídání. Dolores se však publiku svěřila s tím, že má Prahu ráda, protože tu točila videoklip.
Dvakrát do šatny
Skvěle šlapající kapele neslušel jediný moment. Píseň Fire & Soul z aktuální desky podkresluje předtočená rytmická smyčka. To znamená, že bubeník se přidával jen na refrény, což u jinak až živočišného hraní působilo lehce nepatřičně.
Rovněž se dá pochopit, že v každé rockerce je kus ženy, ale zrovna Cranberries si mohli odpustit manýru pophvězdiček a Dolores se nemusela jít několikrát za koncert převlíkat.
Ovšem nic z toho nezmění fakt, že návrat Cranberries do Prahy byl důstojnou ukázkou toho, jak vzít poctivou muziku a udělat z ní neokázalou show, která vás nepustí. Nadšený dav pod pódiem budiž důkazem, že irským rockerům se to povedlo beze zbytku.
Hodnocení: 80 %