Na své melancholické novince Beck soustředí všechny své zkušenosti do písní: je chvíli folkařem, rockerem, bluesmanem nebo sametovým vypravěčem, jehož hlas provázejí ataky drsných smyčců. Ve třiceti je Beck zkušeným muzikantem, který „trefuje“ správné tóny s přesností a rozhledem klasika.
Génius - samouk Beck Hansen - poprvé ohromil hudební svět před sedmi lety novátorským singlem Loser a od té doby platí za umělce, který na každé své nahrávce překvapí - ať už originálními prvky, či zvuky, nebo nečekanou změnou celkového směru. Výjimkou nebyla ani tato dvě alba - strhující folkrockově hiphopový projekt Odelay (1996) a následující zklidněná a tradiční akustická odbočka Mutations (1998).
Na předposledním albu Midnite Vultures z roku 1999 Beck nápady rozmařile rozhazoval plnými hrstmi a znovu dokazoval, že jeho možnosti jsou ve srovnání s konkurencí takřka neomezené. Písničky na této desce bezpochyby vábí k tanci, ale jsou mnohem blíže Horečce sobotní noci či Princově svůdnému rytmickému funku než chladnému elektronickému technu konce 90. let.
|
Beck: Sea Change | |
| 1. | The Golden Age |
| 2. | Paper Tiger |
| 3. | Guess I'm Doing Fine |
| 4. | Lonesome Tears |
| 5. | Lost Cause |
| 6. | End of the Day |
| 7. | It's All in Your Mind |
| 8. | Round the Bend |
| 9. | Already Dead |
| 10. | Sunday Sun |
| 11. | Little One |
| 12. | Side of the Road |
 Beck: Sea Change. Obal alba. (2002). |
