Dosud jen výjimečně vystavované exponáty peruánského národního pokladu z Muzea zlata v Limě se v Česku představí poprvé. Jen jejich pojišťovací hodnota je podle pořadatelů více než 360 milionů korun.
Expozice se setkala s velkým úspěchem v Německu, kde se stala návštěvnickým hitem. V Lipsku, Berlíně a Hamburku ji navštívilo víc než 150 tisíc lidí.
Pořadatelé pražské výstavy slibují atraktivní podívanou na exponáty ve speciálně osvětlených vitrínách s poutavými popisky "o napínavé historii kruté honby španělských dobyvatelů za zlatem". Většina inckého pokladu byla totiž zničena poté, co v 16. století přišli španělští dobyvatelé.
V potemnělých prostorách budou mít návštěvníci příležitost zhlédnout vladařské koruny, štíty, poháry, šperky a obřadní nože a předměty ilustrující šamanské obřady, pohřební kulty i běžný život Inků a dalších andských národů.
Peruánský národní poklad do Prahy poputuje v době, kdy bude Česko předsedat Evropské unii, poté se ale zpět vrátí do Peru. "Kolekce je unikátní tím, že předměty málokdy opouštějí Peru. Až se tam vrátí, tak nebude šance možná po desetiletí je na starém kontinentu vidět," řekla kurátorka výstavy a etnografka Markéta Křížová.
Expozici doplní videoklipy, fotografie a prostorové promítání laserovou 3D technologií, které by mělo přiblížit historii národů pod Andami, jejich porobení španělskými vojáky i "osud prokletého zlata".
Jejich prehistorie sahá mnoho tisíc let do minulosti. První projevy vyspělých kultur, měst a státních útvarů se objevovaly přibližně v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Z té doby právě pochází obelisk El Lanzón, jehož čtyřapůlmetrová replika bude také vystavena.
V Peru se rozvíjelo mnoho kultur, Inkové se rozmohli v posledních třech stoletích před příchodem Evropanů. Sjednotili andské tradice, ale zároveň jim vnutili vlastní tvář. Zahrnovala desítky etnik s vlastní kulturou a jazykem. Inkové jim vnutili svůj jazyk a náboženství - kult slunce, dodala Křížová. Symbolem pro Inky bylo sice zlato, nemělo ale pro ně žádnou materiální hodnotu.
