První díl prvního původního československého televizního příběhu na pokračování jménem Rodina Bláhova se vysílal 9. prosince 1959, a to živě. Nesl název V novém bytě, hráli v něm otce Ilja Prachař, matku Stella Zázvorková, syna Ladislav Trojan, dceru Jiřina Jirásková a do týmu scenáristů brzy přibyl začínající Jaroslav Dietl. Málokdo si tehdy uměl představit, jaká smršť brzy bude následovat.
Nevázaná Žena za pultem
Encyklopedie Seriály od A do Z sleduje vývoj seriálové tvorby podrobně na všech stanicích od nejstarší Rodiny Bláhovy, jejíž každé další pokračování si vyžádali diváci a z níž se dochovaly jen dva neúplné díly, až po nejnovější cyklus příhod z redakce módního časopisu Dokonalý svět, který se teprve chystá na obrazovky Novy.
Před půlstoletím ještě chvíli trvalo, než se tehdy jediná Československá televize vrhla na seriály ve velkém. Po Rodině Bláhově následovali v roce 1963 velmi populární Tři chlapi v chalupě a po třech letech pak stále reprízovaná klasika Eliška a její rod. Roku 1967 již vznikly seriály dva, vedle hudební Písně pro Rudolfa III. ještě polozapomenutý Soudce Stokroč, ve kterém hlavní roli fotbalového rozhodčího vytvořil Lubomír Lipský.
Nejvíc seriálů se rodilo v 80. letech, a pak zase až v současnosti; letos jich bylo devět a loňská produkce patnácti titulů tvoří zatím historický rekord. Knižní lexikon však prostřednictvím zákulisních zajímavostí oživuje nejen známé legendy typu Nemocnice na kraji města, nýbrž i dávné seriály s pohnutým osudem, které si vybaví už jen hrstka znalců či pamětníků.
Tak třeba seriál z roku 1972 Ctná paní Lucie, jemuž se přezdívalo česká Angelika, záhadně zmizel; nezbyl ani záběr. Traduje se, že jeho osud zpečetil Gustáv Husák, který se prý nechal slyšet, že středověcí trubadúři by měli vyklidit obrazovku novým hrdinům socialistické práce.
Ale i ty si režim bedlivě hlídal: zatímco se národ bavil upachtěnou erotikou Ženy za pultem, ve vedení komunistické strany se postelové scény probíraly s pochybami, zda je vhodné, aby "soudružka žila tak nevázaným sexuálním životem".
Některé seriály měly více verzí, třeba česká Dreyfusova aféra z 60. let se před patnácti lety dočkala nové podoby v koprodukci s Francií. Na dětské Kamarády s Markem Ebenem v roli Válečka zase zkoušeli po čase navázat Kamarádi dobré vody, jenže s partou pionýrů už taková zábava nebyla.
Kam zmizely?
Politika se na seriálech vůbec často podepisovala. Ke kuriozitám patří nikdy nespatřený Letící Delfín, jehož děj se točil okolo výroby letadel v továrně Aero Vodochody; dokončil se roku 1989, a protože vzápětí padl režim, nikdy už se nevysílal – zřejmě naštěstí pro diváky. Naopak ještě krátce před Listopadem se pozastavoval cyklus Malé dějiny jedné rodiny, protože jeho herci tehdy podepisovali různé petice, například za propuštění Václava Havla.
A ještě jedna připomínka totalitních seriálů: Pátá stanice z roku 1985 vyprávěla o stavbě sovětského ropovodu Družba. Kdo by se jí s odstupem rád pobavil, má smůlu: Pátá stanice se ztratila neznámo kdy a kam. Podle knížky z ní zbyla jen písnička skupiny Olympic Svítit a hřát.
