Zdena Frýbová začala psát jako novinářka, posléze se začala věnovat spisovatelské tvorbě. Debutovala v roce 1963 knihou Rok na haciendě pod pseudonymem Zdena Redlová.
V 60. - 70. letech se Frýbová vyhýbala cenzuře zcela apolitickými tématy svých knih. Volila například lékařské prostředí, kriminální zápletky, aplikovala metody haileyovského "profesního" románu.
Mezi její nejpopulárnější knihy vydané v období totality patří Falešní hráči (1982) z prostředí manželských poraden a zejména humoristický příběh Robin, ve kterém líčí výchovu malého štěněte. Podle této knihy pak Frýbová v roce 1992 pojmenovala nadaci, kterou založila na pomoc týraným zvířatům.
Ještě těsně před listopadem změnila postoj k politickým tématům v literatuře a napsala román Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky. Kniha, která vyšla až roku 1990, kritizovala korupci v socialistickém Československu.
Od 90. let se Frýbová věnovala prakticky výhradně politicky poznamenané literatuře, ve které optikou svého levicového smýšlení kritizovala negativa počátků demokracie v Česku (např. Mafie po listopadu anebo Ryba smrdí od hlavy, 1992, Polda, 1995). V románu Robin Druhý a jeho rodina se roku 1999 autorka vrátila ke své nejznámější předlistopadové knize.
