Spisovatelka se narodila 17. května 1916 v pražském Karlíně do židovské rodiny. Navštěvovala německé gymnázium. Od roku 1936 pracovala jako redaktorka Arbeiter-Illustrierte-Zeitung.
Kvůli židovskému původu uprchla v roce 1938 do Paříže, přes Maroko se dostala až do Mexika, kde působila na velvyslanectví exilové vlády. Za války jí zahynuli všichni její nejbližší příbuzní.
Se svým manželem Theodorem Balkem se do Prahy vrátila v roce 1948. V 50. letech byla na 15 měsíců z politických důvodů vězněna na Ruzyni. Poté se stala šéfredaktorkou časopisu Im Herzen Europas. V letech 1968 až 1989 nesměla publikovat, živila se především tlumočením.
. ROZHOVOR S LENKOU REINEROVOUProstě mám výdrž, řekla spisovatelka pro MF DNES |
"Příroda ke mně asi byla laskavá. Dala mi geny, nebo co to je, které mi pomohly přežít to všechno, co jsem přežít musela, to znamená skoro celé jedno století. A jaké století," vzpomínala spisovatelka v nedávném rozhovoru pro MF DNES.
V roce 1999 získala Reinerová prestižní Schillerovu cenu a v roce 2003 Goetheho medaili. Zároveň je nositelkou českého a německého nejvyššího státního vyznamenání, založila Pražský literární dům německy píšících autorů.
"Snad to nejkonkrétnější, co jsem dokázala, bylo založení Pražského literárního domu pro naše - podotýkám naše - německy píšící autory. Přehlížím svůj dlouhý život a samozřejmě přemýšlím: Zanechám tady něco? A upřímně řečeno, jsem skutečně ráda, že ve světě plném konfliktů a nedorozumění jsem tohle mohla uskutečnit. Protože si myslím, že existuje mezi námi, Českou republikou a Německem, celá řada otevřených otázek," řekla.
