Blažena Holišová pocházela z moravské rolnické rodiny. Vyučila se jako švadlena, v tomto oboru pracovala v Prostějově a v Brně. V roce 1956 vystudovala brněnskou JAMU. První jevištní zkušenosti získala na brněnských scénách v Divadle Julia Fučíka a Státním divadle Brno. V roce 1960 natrvalo zakotvila v souboru činohry Národního divadla v Praze.
Na české první scéně ztělesnila kolem osmdesáti rolí moderního, ale především klasického repertoáru. Debutovala jako Dorotka ve Strakonickém dudákovi, o pár let později si v dalším nastudování zahrála Rosavu. Mezi další hry, v nichž Blažena Holišová účinkovala, patří například Naši furianti, Lucerna, Šumař na střeše, Vojnarka nebo Amfitryon. Poslední hereččinou rolí v Národním divadle byla Chrobačka ve hře bratří Čapků Ze života hmyzu v sezóně 1989-90.
Blažena Holišová v jedné ze svých nejslavnějších filmových rolí ve filmu Slavnosti sněženek, ve filmu Kladivo na čarodějnice a s Jiřím Sovákem v inscenaci Národního divadla Amfitryon.
V roce 1957 si ji vybral mladý Ladislav Helge pro hlavní ženskou roli Andulky pro svůj debut Škola otců, kde hrála partnerku Karla Högera. Následovaly další role, např. Jana v poetické Touze (1958), Pavla Vášová v dramatickém příběhu Život pro Jana Kašpara (1959) či Alžběta ve válečném dramatu režisérů Kadára a Klose Smrt si říká Engelchen (1963).
V roce 1964 ztvárnila Blažena Holišová titulní postavu v psychologickém dramatu režiséra Václava Vorlíčka Marie. Hrála také ve filmech s historickou tematikou. Vytvořila postavu barvířovy ženy ve Vávrově slavném filmu Kladivo na čarodějnice (1969), ale také vůči tehdejšímu režimu mnohem "vstřícnější" postavu Marie Zápotocké v Kachlíkově snímku Dvacátý devátý (1974).
Blažena Holišová jako žena Rudolfa Hrušínského ve Smoljakově filmu Rozpuštěný a vypuštěný
Od poloviny 60. let byla obsazována do postav rozšafných a energických manželek a matek. Mezi nejproslulejší patří dvě partnerství s Rudolfem Hrušínským: v Menzelově hrabalovském přepisu Slavnosti sněženek (1983) a ve Smoljakově "cimrmanovské detektivce" Rozpuštěný a vypuštěný (1984). Výraznou roli po boku Rudolfa Hrušínského si zahrála i ve filmu Pozor, vizita (1981).
Ve filmové roli se naposledy objevila v roce 1987 jako paní Hubáčková ve filmu Dušana Kleina Jak básníkům chutná život, a to opět v roli manželky Rudolfa Hrušínského, se kterým tvořila dokonale sehraný pár. Od 90. let se věnovala pouze televizní práci.
