"Zabýval se hlavně humorem a českou povahou, která právě hluboko v sobě humor má," uvedla dcera zemřelého Filomena Borecká. Čtenáři Boreckého znali zejména jako autora řady pojednání o "obzvláštnících" neboli "mašíblech" - tedy "magorech, šílencích a blbech", které představil například v knize Zrcadlo obzvláštního (Z našich mašíblů).
Některým dávným tvůrcům stojícím kdysi často na samém pomezí literatury a psychiatrické léčebny připravil k tisku sborníky s jejich dílem. Také jeho zásluhou proto neupadla v zapomnění jména jako Jakub Hron Metánovský, Václav Svoboda Plumlovský, Bohdan Vojtěch Šumavanský alias T.R. Field (na snímku) či Jan Lukeš; objektem jeho zkoumání však byl i Josef Váchal.
Borecký napsal například knihy Světy hraček, K počátkům psychoterapie v Čechách, Imaginace a kultura, Odvrácená tvář humoru - Ke komice absurdity a Porozumění symbolu. Posledními knižními díly vydanými za jeho života byla v roce 2005 publikace Imaginace, hra a komika a v roce 2007 Legenda o Hronu.
Vladimír Borecký se narodil 6. prosince 1941 v Praze. Vystudoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, dizertaci obhájil u profesora Jana Patočky. Působil zejména jako klinický psycholog, po roce 1990 učil na filozofické fakultě filozofii kultury. Přednášel i na dalších vysokých školách, byl profesorem filmové a multimediální tvorby na pražské FAMU.
