Podle serveru Lidovky.cz se o Jiránkovo zdraví zajímal i prezident Václav Klaus, který mu v posledních dnech pravidelně volal. Prezident mu také v roce 2005 udělil medaili Za zásluhy.
Vladimír Jiránek a tvorba |
"Samozřejmě jsem ho měl velice rád a obdivoval jsem, že je dekádu od dekády lepší. Tvorba mu zjevně prodloužila život. Potkával jsem ho v Pařížské ulici, když musel vyrazit na nákupy. Šoural se vyhublý, ale ty oči mu pořád svítily. A já měl jistotu, že od se od něj zase zítra dočkám skvělého postřehu," řekl výtvarník Jiří Slíva, který se znal s Jiránkem od 80. let. Tehdy společně s ním, Stanislavem Holým a dalšími kreslíři pracovali pro Mladý svět.
"Ach bože, to je další rána," povzdechl si Pavel Koutský, autor řady animovaných filmů. Nedávno jej stejně zaskočila smrt jiného kolegy, Břetislava Pojara.
Vedle Boba a Bobka či kutilů Pata a Mata, nejznámějších postaviček, jimž vtiskl podobu, natočil Jiránek několik samostatných děl. Třeba animovanou bajku Zahradní slavnost, v níž líčí, co udělá náhlá svoboda se zvířaty ze zoologické zahrady.
Nebo animovanou grotesku Co jsme udělali slepicím, v níž provází kvokající hrdinky od řízené automatizované produkce vajec až na psychiatrii. Za ni dokonce v roce 1978 získal Zlatého medvěda na festivalu Berlinale.
Jakkoliv se Jiránek v posledních letech animovanému filmu moc nevěnoval, pomáhal Pavlu Šrutovi s novou sérií večerníčků Králíci z klobouku. "Napíšu literární scénář, sejdu se s režisérem Ivo Hejcmanem, který Bobem a Bobkem doslova žije a do příběhů vnáší své akční nápady, já jsem spíše člověk slova. Vladimíru Jiránkovi, který schvaluje výtvarnou podobu, každý díl nastíníme, až pak napíšu technický scénář," popsal spolupráci na seriálu Šrut.
Záběr z Jiránkova kresleného filmu Co jsme udělali slepicím (1978), za kterého získal Zlatého medvěda na festivalu Berlinale.
Jiránek se narodil 6. června 1938 v Hradci Králové, celý život ale strávil v Praze, tedy s válečnou a poválečnou pauzou. Po absolvování žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se začal věnovat kreslení, zprvu jako autor portrétů. Po okupaci v roce 1968 se ocitl na černé listině a několik let nesměl publikovat v novinách a časopisech.
A je to, čte Pavel ZedníčekPoslechněte si ukázky z audioknihy Pat a Mat. Ta je zvukovou adaptací slavného večerníčku. |
Jeho obrázkové glosy vycházely v časopisech Mladý svět, Melodie, Vesmír či Technický magazín. Zároveň jimi koncem 70. let popularizoval vznikající ekologické hnutí Brontosaurus. To mu vyneslo podobně jako v dřívějším období občasné obstrukce minulého režimu.
V osmdesátých se vrátil ke kreslení a ilustrování, po roce 1990 se začal věnovat zejména politické karikatuře. Spolupracoval i s časopisem Dikobraz nebo Literárními novinami, ale i s MF DNES a Lidovými novinami.
Nejznámější přesto zůstává jeho tvorba pro děti. Jeho bibliografie čítá desítky titulů, jeho jméno můžete najít pod dvacítkou kreslených filmů. Z nich vyčnívají právě dva malí králíci Bob a Bobek, kteří celému národu vštípili, že práce šlechtí. A samozřejmě i dva nešikové Pat a Mat z dalšího televizního seriálu.
Večerníček Pat a Mat Vladimíra Jiránka
Večerníček Bob a Bobek Vladimíra Jiránka
"Cítím se stále bytostným humoristou, to znamená člověkem, který pozoruje svět a i při vědomí toho, že svět nikterak veselý není, přesto se pokouší najít úhel pohledu, který ho učiní stravitelnější," vyznal se jeden z nejznámějších českých kreslířů před časem v novinovém rozhovoru.
