Gustav Krum ilustroval téměř stovku knih. Je mezi nimi řada mayovek, které vydávalo v 70.–80. letech nakladatelství Olympia. Autenticky tak navázal na dílo svého předchůdce Zdeňka Buriana. Na mayovské motivy vznikl i komiks Vinnetou, který Krum kreslil v letech 1964–1966 pro čtrnáctideník Zápisník.
Do Zápisníku vytvořil Krum i další kreslené seriály na klasická témata, například Tarzanův návrat (podle románů Tarzanovy šelmy a Tarzanův návrat Edgara Rice Burroughse) či Poklad na ostrově (podle románu Roberta Louise Stevensona). Do týdeníku Květy nakreslil podle stejnojmenného Stendhalova románu komiks Věznice parmská. Jeho komiksy vyšly souborně v jednom knižním vydání v roce 2002.
Mayovek, které v jednotné grafické úpravě vydávalo v 70. a 80. letech nakladatelství Olympia, ilustroval Gustav Krum 24 svazků.
Kromě řady knih Karla Maye ilustroval Gustav Krum mnoho dalších významných děl převážně dobrodružné a historické literatury. Jeho prvním velkým dílem byli Křižáci Henryka Sienkiewicze v roce 1955. Svými obrázky doprovodil také knihy Jaroslava Foglara, Waltera Scotta nebo Jacka Londona. Velmi aktivní byl až do poloviny minulého desetiletí.
Mládí Gustava Kruma bylo jako vystřižené z některého z jím ilustrovaných románů. Jako jihlavský rodák a syn německého otce musel za války narukovat do německé armády. Na východní frontě se mu podařilo přeběhnout na sovětskou stranu a přidat se ke Svobodově československé armádě. S tou absolvoval mimo jiné i boje u Dukly.
Karel May: Lovci lidí (ilustrace Gustava Kruma)
S armádou však nedoputoval až domů, byl zajat a jako "Němec" se dostal do sovětského zajateckého tábora. Do Československa se vrátil až dva roky po válce. Nejprve pracoval jako malíř porcelánu ve Staré Roli na Karlovarsku, v roce 1949 se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze.
K rukopisu Gustava Kruma patřila nejen kreslířská preciznost, ale také snaha o co nejpřesnější fakticitu. Byl znám tím, že detaily svých kreseb na historická témata poctivě studoval v pramenech a konzultoval je i s odborníky. V roce 2009 vyšla pod názvem Vypravěč dobrodružství a historie monografie o Gustavu Krumovi z pera Vladimíra Prokopa. Informaci o Krumově smrti přinesly středeční Lidové noviny.
