Kupka bývá označován za prvního abstraktního malíře, patřil k průkopníkům tohoto moderního směru. Spolu s Alfonsem Muchou je ve světě zřejmě nejznámějším českým výtvarníkem.
Narodil se 23. září 1871 v Opočně jako nejstarší z pěti dětí notářského úředníka. Otec mu vybral dráhu sedláře. A i když místo výroby postrojů maloval vývěsní štíty či obrázky svatých, řemeslu se nakonec vyučil. Školní léta prožil v Dobrušce. Kupkův výtvarný talent rozpoznal továrník Josef Archleb, který se stal jeho mecenášem. I jeho přímluva u Kupkova otce rozhodla, že mladý František začal malbu studovat. Po pražské Akademii výtvarných umění byl přijat i na akademii ve Vídni.
František Kupka: Zhroucení vertikál - 22 mil. korun
František Kupka - Élévation (Výšky) IV - 22,1 mil. korun
František Kupka: Pohyb - 35 mil. korun
Kromě kreslení se zajímal také o literaturu, astronomii, náboženství a okultismus (na studiích si přivydělával tím, že se nechával najímat na dýchánky spiritistů, citlivý mladík s nervovými poruchami byl totiž žádaným médiem). V polovině 90. let 19. století odjel jako stipendista do Paříže, kde se trvale usadil a s přestávkami žil až do své smrti. V počátcích se živil ilustracemi či návrhy plakátů.
Od posměchu ke světovému věhlasu
Když v roce 1912 na Podzimním salónu v Paříži vystavil poprvé své nefigurativní obrazy (Amforu, Dvoubarevnou fugu a Teplou chromatiku), sklidil nepochopení a posměch. Během první světové války se zapojil do organizování českých legií, v té době se seznámil také s Tomášem Garriguem Masarykem. Bojoval na frontě, navrhoval uniformy a prapor legií, maloval plakáty, které zesměšňovaly monarchii.
Kupka se nejprve věnoval realismu, ale přes symbolismus a orfismus (umělecký směr inspirovaný hudbou) se stal průkopníkem zcela nového směru. Vypracoval se rovněž na nekorunovaného krále karikatury a ilustrace.
Umělec se sklonem k samotářství měl štěstí na mecenáše - továrníka Jindřicha Waldese, s nímž se spřátelil. Kupka mu nakreslil slavnou firemní značku: černobílou dívku s patentkou na oku, slavný symbol firmy Koh-i-noor.
Slavný obraz Františka Kupky Dívka s patentkou.
Ve 30. letech minulého století se abstrakce sice začala dostávat do módy, ale malíř začal trpět psychickými problémy. Bojoval s depresemi, ztrácel sluch. Když Francii obsadili nacisté, zabydlel se na venkově. Když se v někdejším Československu stal státním uměleckým směrem socialistický realismus, o nositeli Řádu Čestné legie se média vyjadřovala jako o zkrachovalém mazalovi. Tuzemská veřejnost mohla Kupkova díla poprvé vidět až deset let po jeho smrti (zemřel v Puteaux u Paříže 24. června 1957) a pak při velké výstavě v roce 1998.
Nyní má Kupka řadu svých obrazů v Národní galerii, velkou sbírku jeho obrazů vlastní také Nadace manželů Jana a Medy Mládkových - sběratelka a mecenáška Mládková instalovala Kupkova díla v pražském Museu Kampa.
Toyen - Spící (1937)
Kupka patří spolu s Toyen, Jindřichem Štýrským a Emilem Fillou k nejžádanějším umělcům v aukčních síních. Zřejmě nejvyšší ceny dosáhl v pondělí jeho obraz Pohyb, který byl v Londýně vydražen za rekordní cenu 1,456 milionu liber (s aukční přirážkou; 39,9 milionu korun). V roce 1998 se v New Yorku prodal Kupkův obraz Vertikální plány modré a červené za v přepočtu téměř 18 milionů korun.
Kupka s Toyen vévodí i žebříčku nejdražších obrazů prodaných na tuzemských aukcích. Na prvním a druhém místě, v cenách bez aukční přirážky, jsou Kupkovy obrazy Élévation (Výšky) IV (22,1 milionů korun) a Zhroucení vertikál (22 milionů korun). Následuje je pak Toyen s dílem Spící (20 milionů korun).
