Do vyprodané haly pražského Fóra Karlín dorazilo v sobotu večer na tři tisíce lidí. Krátce po osmé hodině vystoupila před nedočkavé fanoušky jako předskokanka česká zpěvačka Elis, která ve stejný moment dostávala v Lucerně Zlatého slavíka za hudební objev roku (o předávání Slavíků čtěte zde).
Za další hodinu se už na pódiu objevila největší hvězda současné francouzské hudební scény. Čtyřiatřicetiletá zpěvačka a skladatelka Zaz nejdříve svým typicky nakřáplým hlasem přečetla česky z připraveného papíru: „Zpívejte! Tančete!“
První část koncertu se nesla v popovějším duchu, když za zvuku syntetizátoru zazpívala dvě písně z alba Recto verso. Hned u úvodní skladby On ira zapojila tradičně publikum, u druhé písně Gamine dokonce dirigovala a předzpívávala jednotlivé sloky.
Pak zazněla čeština z pódia podruhé, když Zaz z papíru přečetla, že následuje „krátká píseň o odpouštění“. Skladbou Le long de la route a písní Je saute partout se tak vrátila ke svému prvnímu a dosud nepřekonanému albu Sans tsu tsou. Pódium se pak proměnilo ve francouzský kabaret, kdy Zaz stepovala a jeden z hudebníků ji doprovázel na valchu.
Kabaretní světla s oponou v pozadí se pak náhle proměnila ve francouzský bar se suterénními okny. Zaz si na pódium nechala přinést divadelní dekoraci. „To je má oblíbená obrázková kniha,“ vysvětlila francouzsky. Omluvila se přitom, že jí angličtina nikdy moc nešla.
Víc šansoniérka než popová hvězda
Následovaly písně už v duchu tradičního šansonu, hit Les passants či svižná Comme ci, comme ca. Doprovázeli ji hudebníci oblečeni ve fraku. V jednu chvíli Zaz usedla za bicí, aby se sama doprovodila. Divadelní scéna tak navodila klubovou atmosféru a zpěvačka tak opět dokázala, že je především šansoniérka než popová hvězda.
Publikum pak dojala svou češtinou ještě jednou, když četla příběh o kolibříkovi, který se snažil hasit hořící prales, zatímco ostatní zvířata utíkají.
Šaty i scénu pak vyměnila ještě jednou, když se v poslední části věnovala Paříži. Zazpívala píseň Paris sera toujours Paris z posledního alba (recenzi alba Paris si přečtěte zde) a přes skladbu upravenou do kubánských rytmů se dostala k valčíku s flašinetem.
Závěr koncertu patřil jejím největšímu hitu Je veux a skladbě Déterre, kdy celý sál zpíval: „Vas-y, vas-y, fait de bruit!“. Publikum si pak vynutilo ještě přídavek, kdy zazněly opět písně z prvního alba Dans ma rue a Eblouie par la nuit.
Zaz si pražské publikum získala svou bezprostředností a drivem, který ji vydržel celý koncert. V kombinaci s nadšením, s jakým četla věty v češtině a jak dokázala zapojovat fanoušky i do náročnějších rytmů, byla pro publikum zábavná. A vybrala si i skvělé hudebníky, kteří zážitky z koncertu jen umocnili.
