KAREL GOTT (zpěvák)
"Je to pro mě velký šok. Karel byl člověk, který naplno a nádherně žil a uměl. Bylo to geniální člověk. Asi musel mít nějaké velké, silné pohnutky," řekl Frekvenci 1.
MICHAL DAVID (skladatel)
Jsme z toho všichni v šoku, je to hrozné. Měl jsem ho strašně rád, byli jsme společně s ním a Vendulou na dovolené na Maledivách, ještě s Karlem Gottem a Ivanou Macháčkovou. Nebrali jsme se jako konkurenti, naopak jsme si často volali. Je to pro mě rána jako z děla.
LEONA MACHÁLKOVÁ (zpěvačka)
Je to velmi čerstvé, zažívám šok. Nečekala bych, že takto silná osobnost zemře. Karla jsem vnímala jako nesmírně čestného a spravedlivého člověka a velikého umělce. Za mnohé mu vděčím, za řadu krásných pěveckých příležitostí. Dovolím si říct, že jsem byla jeho kamarádkou. Cítím ohromný smutek z toho zoufalého činu a je mi šíleně úzko z toho, co prožívá jeho žena Vendulka. Přeji si, aby jí a celou Karlovu rodinu už média netraumatizovala, aby pookřáli a dostali šanci se teď nadechnout. Moc jim držím palce.
PETR NOVOTNÝ (moderátor a bavič)
Karla jsem znal velmi dlouho a velmi dobře. Pro mě to byl muzikantský génius, jaký se rodí jednou za sto let. Zároveň to byl vitální člověk plný energie a tvrdý chlap, takový, jaký má správný chlap být.
ZDENĚK ZELENKA (scénárista)
Mluvil jsem s Karlem naposledy minulý týden a pozval ho na oběd, on ale chtěl jít raději někam do společnosti, kde by byla sranda a kde by přišel na jiné myšlenky, Sejít jsme se měli tento týden, což už jsme nestihli. Tahle poslední vzpomínka potrzuje moji domněnku, že psychicky nebyl v pohodě a nebyl šťastný. To potvrzuje i fakt, že si vůbec neužil ani jednu ze tří premiér Golema. Vždycky po skončení představení přišel na pódium, uklonil se a smutně odešel.
RICHARD HES (choreograf muzikálu Dracula)
Karlova smrt je daní za ohromné vypětí, které dával své práci. On neskládal, on hudbě dával úplně všechno. Vzpomínám si na momenty, kdy dokázal úplně šílet třeba jen kvůli pár tónům. Byl prostě jako Mozart.
FILIP RENČ (režisér muzikálu Golem)
S Karlem jsem se seznámil při práci na Draculovi, a ani by mě nenapadlo, že jednou budu při Golemovi na místě posledního režiséra, se kterým bude spolupracovat. Byla to korpulentí a ohromě živá lavina energie a nápadů, přátelský a pohostinný člověk. Poslední dobou si ale stěžoval na zdraví... Je to ohromná ztráta pro kolegy, kamarády a hlavně pro českou kulturu, protože se tu patrně dlouho nikdo takový nenarodí. Ale jeho písničky se určitě budou hrát ještě desítky let, takže tu s námi bude pořád.
FELIX SLOVÁČEK (muzikant)
Poznal jsem se s Karlem v době, kdy ještě písničky neskládal. Bylo to ve Zlíně, kde jako poloamatér hrával v nějaké skupině na piáno. O několik let později už bylo všechno jinak. Přišel jsem do Prahy a začal jsem hrát s Karlem Gottem. Začali jsme se spolu potkávat velmi často a nakonec mezi námi vzniklo přátelství. Karel jako člověk byl skvělý kamarád, velmi pracovitý, ale uměl i naplno žít. Vzpomínám si, že kdysi Karla mrzelo, že třeba při koncertech celý sál nadšeně tleskal při hitech jako byla Lady Carneval, ale jeho nikdo neznal. To se ale strašně rychle změnilo a nakonec Karla znal téměř celý svět jako geniálního skladatele.
JIŘÍ ČERNÝ (hudební kritik a publicista)
Karel Svoboda byl jeden z mála lidí, kteří měli výjimečný melodický talent. A to bez ohledu na to jestli se mně osobně jeho melodie líbily. Za výborné považuji například Nechte zvony znít nebo Depeši pro Martu Kubišovou nebo Stín katedrál pro Václava Neckáře a Helenu Vondráčkovou. Některé jeho melodie byly sice na hranici sentimentality (jeho nejtypičtějším "dojákem" bylo Kdepak ty ptáčku hnízdo máš), ale vím, že i ty bylo obtížné vymyslet. Obdivoval jsem jeho řemeslnou šikovnost. Když byla potřeba například píseň na soutěž do Brazílie, složil Lady Carneval - a obstála. Vadil mi naopak jeho poněkud bohorovný přístup k "výpůjčkám". Do Noci na Karlštejně použil motivů ze starých loutnových tabulatur, aniž by to oficiálně přiznal, v písničce Mistrál pro Karla Gotta zase citoval pasáž ze stejnojmenné písně Rogera Whittakera. Sympatické na Svobodovi bylo, že se vždycky živil jen hudbou, nikdy nebyl nikde zaměstnán. To vyplývalo z jeho obrovské pracovitosti. Byl svou hudbou a svým talentem naprosto fascinován. Zvykl si na příznivý ohlas veřejnosti, takže spolkl i občasnou kritiku třeba ode mě. Ale myslím, že nepříliš nadšené recenze na Golema jej poněkud zaskočily. Já osobně jsem už na tento muzikál ani nešel - Hrabě Monte Christo mi stačil.
