Sabotáží proti korporacím!

Rozplakali několik stovek dětí, rozčilili George Bushe jr., zesměšnili mezinárodní finančníky a Lufthansa je nesnáší. Je jich jen pár, jsou Američané, vystupují pod pseudonymy a říkají si ®TMark. V úterý se představili v Praze v Univerzálním prostoru NoD. Vlastně ani nejsou umělci. Čtou se sice "árt márk" - ale jejich člen, který se skrývá za jménem Ray Thomas, tvrdí: "Já to raději čtu ár tý márk, jako registrovanou obchodní značku. V podstatě se nám dost těžko vysvětluje, co vlastně máme společného s uměním."

®TMark se označují jako kulturní sabotéři. "Investoři a pracující jsou společnou zárukou, že ®TMark bude stále v čele dodávek sabotáží a zakázané kulturní produkce do veřejného obchodního sektoru," říká se vážným hlasem v jejich propagačním klipu, jejž pouštějí na svých prezentacích a který je ke stažení na jejich internetové stránce www.rtmark.com.

Kdyby se všechny akce ®TMarku nahrály na kameru, mohly by se v galeriích pouštět jako velmi povedený a angažovaný videoart. Jestli totiž někdo opravdu aktivně vystupuje proti vládnoucí moci - což je časté zaklínadlo současných umělců -, pak je to právě ®TMark. "Dnes politickou moc ovládají velké korporace. Když člověk bojuje proti státní moci, cíl se nemění. Zato když bojujete proti korporacím, cíl pořád mění svůj image i chování," vysvětluje Thomas.

Lidé z ®TMarku věří, že téměř třicet procent zpráv v amerických médiích vyrábějí přímo samy korporace. A tuhle strategii se rozhodli "adoptovat". Rozesílají novinářům falešné tiskové zprávy, imitují cizí internetové stránky a podobně. Zatímco mocné organizace obdobnou činností vydělávají obrovské peníze, ®TMarku jde prý o zisk kulturní.

Když Bush jr. kandidoval na prezidenta, rozčilili ho natolik, že jim jeho právník vyhrožoval žalobou. Díky tomu se dostali do hlavních televizních zpráv. Stačilo mírně poupravit Bushovu internetovou stránku, na které ho vydávali za bývalého uživatele kokainu, jemuž se ve volebním státě podařilo zvýšit počet uživatelů drog. Když se o něco podobného ®TMark pokoušel s newyorským starostou Giulianim, odešel s nepořízenou. Ten totiž jejich internetovou akci označil za legální, na niž není třeba veřejně reagovat.

Neuvěřitelné reakce se ®TMark dočkal poté, co stránku parodující světovou obchodní organizaci WTO - píše se tam mimo jiné, že IBM sice podporovala nacisty, ale horší než holocaust je to, že někdo zpochybňuje důvěru v korporace - předal spřízněné skupině říkající si Yes Men. Té pak organizátoři konference o mezinárodním obchodu v Salcburku ve slepé důvěře zamailovali pozvánku pro generálního ředitele WTO Mike Moora. Za měsíc na konferenci přijel sám "ártmárkovec" Ray Thomas - on ovšem tvrdí, že to bylo jeho dvojče - jako Moorův zástupce. Vystoupil zde s požadavkem zákazu denního spánku pro italské dělníky a hlavně s vizí aukce volebních hlasů na internetu. "Chtěli jsme ukázat, že korporace a politici můžou k lidem chodit přímo. Že si nemusí platit kampaně, ale rovnou voliče," vysvětluje Thomas.

Zatím jediná žaloba v souvislosti s činností ®TMarku ovšem měla úspěch - týkala se stránky www.vote-auction.com, nyní přemístěné na adresu 62.116.31.68/index00.htm. "Korporace také dělají spoustu nelegálních věcí a právo je v USA velmi pružné, když máte peníze na dobrého právníka. Většinou nás nikdo nežaluje. Vědí, že by se zesměšnili, protože morálka je na naší straně," tvrdí Thomas.

Asi nejviditelnějším projevem ®TMarku byla akce, při níž vyměnili hlasové strojky mezi třemi sty panenkami Barbie a vojáky G. I. Joe. Děti pak po rozbalení dárků slyšely, jak na ně panenky volají "miluju válku" a vojáci "pojď se mnou nakupovat". Do letadel společnosti Lufthansa, jež se podílí na deportaci ilegálních přistěhovalců, zase přidružené organizace ®TMarku umisťují letáčky propagující "deportační třídu". Jsou k nerozeznání od pravých brožurek, ale obsahují informace o deportačním programu Lufthansy, kdy let strávíte v zavazadlovém prostoru nadopovaní sedativy.