Celým názvem si říkal Brněnský Devětsil, svaz pro propagaci a tvorbu novodobé činné kultury, a fungoval v letech 1923–1927. Málo se o něm ví i proto, že cílil spíše na aktivity spojené s reálným životem než na „hmotná“ umělecká díla.
„Činnost Brněnského Devětsilu spočívala v efemérních projevech vymezujících se vůči institucionalizaci umění. Zejména šlo o pořádání pravidelných cyklů odborných přednášek na nejrůznější témata týkající se nového umění, divadla, politiky a propagace nové kultury,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Ingerle. Přitom nešlo o úzce regionální uskupení jako u mnohých jiných literárních a uměleckých spolků, ale bylo i důležitým počinem v širším poli moderní kultury. To dokazují některé z exponátů – například dopisy Charlieho Chaplina a Douglase Fairbankse, kteří v Brněnském Devětsilu přijali čestné členství.
Z výstavy o brněnském Devětsilu.
K největším úspěchům bezesporu patřilo vydávání mezinárodní revue Pásmo. Na její redakci byla napojena korespondenční síť vazeb s nejvýznamnějšími představiteli evropského avantgardního hnutí. Na odkaz Brněnského Devětsilu potom bezprostředně navázaly další spolkové a vydavatelské podniky.
Fotogenické básně
Jedním z ohnisek zájmu některých členů Brněnského Devětsilu byla filmová tvorba. Filmová avantgarda se realizovala v publicistické a kritické činnosti jednoho z jeho zakladatelů Artuše Černíka. „Černík spolu s dalšími brněnskými autory, jako byli Ctibor Haluza, Čestmír Jeřábek či Jiří Mahen, se rovněž zabýval psaním filmových poetistických scénářů a libret. Tyto dochované filmové či fotogenické básně představují spolu s obrazovými básněmi nejryzejší formu uskutečnění teoreticky formulovaných představ a koncepcí devětsilské avantgardy,“ podotýká Ingerle.
Pozoruhodnou kapitolu Brněnského Devětsilu tvoří rovněž činnost vizionářského skladatele, pianisty, ale také svérázného malíře a scénografa Miroslava Ponce. Ten byl od roku 1925 rovněž v kontaktu s berlínským expresionistickým hnutím reprezentovaným časopisem Der Sturm.
V neposlední řadě lze zmínit organizování společenských zábavných akcí, jako byly pravidelné „eight o’clocky“ a „excentrický karneval umělců“, naplňující avantgardní krédo o umění, které „přestane být uměním“.
Výstava tedy hodlá zaplnit jednu poměrně málo zpracovanou kapitolu brněnské historie. V Moravské galerii bude trvat až do 26. dubna příštího roku.
