Znalec Krylova díla Vojtěch Klimt, který je rovněž autorem básníkova životopisu (více zde), píše, že Kryl neměl vzhledem k nepřízni rozhlasových a novinových redaktorů na počátku devadesátých let jinou možnost než své komentáře publikovat v regionálních médiích Moravskoslezský den a Znojemsko, v nichž většina těchto textů vyšla. O Kryla jako politického komentátora nebyl podle Klimta zájem ani v rozhlasové stanici Svobodná Evropa, kde jako exulant působil.
Politické texty vydané pohromadě v jedné publikaci podle Klimta dokreslují obraz zpěváka, skladatele a básníka Karla Kryla. Ukazují ho jako politického člověka se širokým rozhledem, bohatými zájmy a tvořivým vztahem k českému jazyku, který v publicistických textech náležitě rozvinul.
Kryl v textech glosoval aktuální politické dění a jevy, kterým tehdy v politice přikládal málokdo význam. Když ho odmítala média s celostátní působností, četl své komentáře při koncertech mezi písněmi. Často ale narážel na nepochopení proto, že nebyl konformní s vládní a hradní politikou, která byla mnohými považována za jedinou přípustnou, píše Klimt.
Dovolil si podle Klimta po svém zapochybovat i o heslu tehdejšího prezidenta Václava Havla: "Že vychcípáme? No a co? Hlavně, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí." Jindy komentoval politiku: "Každý demokrat ví, že volby jsou jen ztráta času. Jdeme do koalice."
tisknout 
