„Původně jsem chtěl natočit večerníček s rysem. Ale když mi v lednu 2003 zavolal medvědář Honza Černý z Českého Krumlova, že se mu narodila dvě malá medvíďata a kdy si pro ně přijedu, plány jsem změnil,“ přiznal Chaloupek.
Stejně jako v první sérii před čtyřmi roky, i nyní si ve třinácti večerníčkovských dílech zahrál fotografa. Ale přiznal, že teď už to bylo opravdu naposledy.
Medvíďata Honzíka a Elišku měl doma téměř tři čtvrtě roku. Za tu dobu s nimi jezdil po Čechách natočil celý večerníček. Udělal ještě jeden díl navíc, který se objeví v některém z dětských vysílání.
Diváci se musí připravit v nových večerníčkovských dílech na jednu velkou změnu, protože poprvé příběhy namluvil herec Josef Dvořák.
Honzík i Eliška už mají nový domov. Jsou ve výběhu plzeňské zoologické zahradě. Chaloupek i jeho žena se s oběma medvědími členy rodiny dlouze mazlili přímo ve výběhu.
A mnohametrákoví medvědi Chaloupka stále poslouchají na slovo. A hned ve výběhu pořádně oslintali i první výtisk knihy, který o jejich vzájemném soužití napsal lidský táta Chaloupek.
„Za svými večerníčkovskými hrdiny raději moc nechodím. Pak je hrozně těžké loučení. Pro mě i pro ně. I když to je už několik let, jsou na mě stále fixovaní. Kubu, Vojtu i Matěje loučení rozhodí ještě dnes,“ přiznal plzeňský filmař.
Jeho manželka se včera Honzíkem ani Eliškou nemohla rozloučit. Dlouho je drbala, oba medvědi ji zase olizovali ruce. Naposledy je viděla v září. Nejvíc ji zajímalo, jestli ještě oba pijí pomocí dudlíku.
Jak vzpomínají manželé Chaloupkovi na první společné týdny s Honzíkem a Eliškou? Zpočátku medvíďata nechtěla jíst. Měnili jim dudlíky, ochucovali mlíčko, ale nic nepomáhalo. Nakonec začala hubnout. Chaloupek se vrátil k úplně původnímu dudlíku a po týdnu začala medvíďata pít.
Jak medvíďata rostla, celý štáb pronikal do jejich povah. „Honzík byl větší, línější a možná i pomalejší. Eliška byla rtuťovitá a když hned nebylo podle jejího, dala to náležitě najevo. Když chodil s už většími medvíďaty na procházky náš dobrý známý ze Starého Plzence, vždycky se vrátil potrhaný nebo pokousaný. Tu mu chyběl rukáv, tu se vracel s rukou zvednutou a ovázanou kapesníkem. To ho většinou Eliška pokousala, třeba když drbal Honzíka. A ten dobrý muž Elišku ještě omlouval,“ prozradil Chaloupek.
Mluvčí plzeňské zoologické zahrady Martin Vobruba zná i medvědí rodokmen. A z něj vyplývá, že všech šest plzeňských medvědů je příbuzných. Kromě Honzíka a Elišky se ve výběhu prohání dva jejich strejdové, teta a bratranec.
