RECENZE: Třetí díl kroniky vypráví o králi železném a zlatém

Přemysl Otakar II. je vedle císaře Karla IV. nejslavnějším českým panovníkem. Právě o něm vyšel román Vlastimila Vondrušky.

Portrét Přemysla Otakara II. | foto: cs.wikipedia.org

Příběh velkého vládce vypráví v knize Král rytíř, třetí části přemyslovské epopeje Vlastimila Vondrušky, fiktivní kronikář. Často moralizuje. A někdy si smutně zafilozofuje: "Každý, kdo vystoupil na nějakou horu, dobře ví, že ve chvíli, kdy se ocitne na vrcholu, je vlastně nad propastí. Každý jeho krok může vést pouze dolů."

Král rytíř Přemysl II. Otakar

75 %

Autor: Vlastimil Vondruška

Vydavatel: MOBA

632 stran, 439 korun

Budu rytíř!

Přesně to se přihodilo Přemyslu Otakaru II., i když jeho smrt v bitvě na Moravském poli zaznamená až závěrečný díl Vondruškovy tetralogie. Vzhledem k pověstné autorově píli na něj jistě nebudeme čekat dlouho. Ale teď se vraťme do roku 1240, kdy na západ táhnou Mongolové a sedmiletý Přemysl vzdorně říká své tetě Anežce, po staletích svatořečené: "Budu rytíř!" Jako druhorozenému mu totiž otec, král Václav I., určil kněžskou dráhu. Mimochodem: soudě podle některých pasáží knihy se zdá, že ctnostná Přemyslovna Vondruškovi k srdci příliš nepřirostla.

I král Václav posléze pochopil, že role preláta by Přemyslovi asi neseděla. A když znenadání zemřel starší Vladislav, stal se Přemysl jediným Václavovým dědicem.

Obálka knihy Král rytíř Přemysl II. Otakar

Dědicem pěkně vzpurným: bylo mu čtrnáct let, když se proti královskému otci na ponoukání své matky a za podpory významné části šlechty vzbouřil. Tři roky trvalo, než se král a jeho syn usmířili, kapituloval přirozeně ten druhý.

Cesta na vrchol

Stejně jako v předchozích dílech Velký král a Jednooký král, věnovaných Přemyslovu dědovi a otci, vytvořil Vondruška Králem rytířem neobyčejně poutavou fresku, plnou barev s převažující krvavě rudou.

Vylíčil v ní nejen přeměnu ctižádostivého královského mládence v jednoho z tehdejších nejmocnějších panovníků, ale i dobu ovládanou intrikami, navazováním a zrazováním spojenectví, plnou bitev vítězných i ztracených. A manželství, kde láska byla věcí druhořadou: dostavila-li se, tím lépe, ale prvořadé bylo zajistit si další území, výhody, partnera pro některou z neustále vedených válek.

Vlastimil Vondruška

Jistě, ženy na to doplácely, třeba první Přemyslova manželka Markéta Babenberská. Díky sňatku s ní se český král stal i rakouským vévodou, byla však ve věku jeho matky, dědice mu už dát nemohla. Její inteligence a laskavosti si Přemysl cenil, ale "existovaly zákony vyšší, než bylo štěstí jedné stárnoucí ženy, a těmi byly zájmy přemyslovského rodu".

Tak to chodilo v křesťanském světě, abychom citovali oblíbenou autorovu větu. Markétu nahradila krásná Kunhuta. Přemysl si s ní sice užil své, ale syna mu porodila. Dostal jméno Václav a stane se hrdinou závěru tetralogie.

Vlastimil Vondruška je rozený vypravěč. Jeho text se obejde bez fines, plyne jako klidná řeka jen tu a tam zčeřená drobným vírem. Vynořují se z ní císařové i papežové, čeští, němečtí i rakouští šlechtici a všemu dominuje on, král železný a zlatý. Mnohdy bezohledný, vzteklý, málo velkorysý, líčený bez pozlátka, ale proklatě přitažlivý.

Zajímají vás české dějiny?

Objednejte si Přemyslovskou epopej III za 299 Kč nebo si vyberte některý z historických románů.

Byla to slavná doba Království českého. Netrvala však dlouho.