Vladimíru Mišíkovi se v roce 2007 přímo uprostřed turné k šedesátým narozeninám ozval vážný zdravotní problém, který jej na několik měsíců upoutal na lůžko a na další dlouhou dobu odkázal na pohyb o berlích či na invalidním vozíku. Dnes už je opět ve formě, byť na delší pochůzky vytahuje "frajerskou špacírku" a koncerty stále absolvuje vsedě. Co se týče tvorby, je opět při chuti.
"Když jsem v kritičtějším stavu nemohl chodit a polehával na gauči, říkal jsem si, že konečně budu mít čas v klidu vymyslet nějaké nové písničky. Ale vůbec nic mě nenapadlo, na co jsem pomyslel, to bylo špatně, takže jsem to pak vzdal," řekl Mišík iDNES.cz. "Ale když jsem se dozvěděl tu úžasnou zprávu, že se mi zavápnily končetiny a že budu moci zase chodit, dostal jsem dobrou náladu - bodejť by ne - a když jsem si sedl s kytarou, najednou mi to zase začalo samo od sebe jít."
Zakrátko se mu v hlavě nastřádalo deset nových písniček, obsah budoucí nové desky. "Ty věci nejsou moc typické pro ETC..., spíš připomínají takové moje charakteristické jednodušší skladby s kytarou, a proto bude album ´napsáno´ na moje jméno," říká zpěvák.
Vlastně se tak opakuje situace z roku 1976, kdy Mišík natočil a vydal bezejmenné album, fanoušky obecně označované jako "Jednička", tedy desku, na níž jsou například zpěvákovy hity Stříhali dohola malého chlapečka, Proč ta růže uvadá nebo Obelisk.
Ačkoli tehdy už Mišík koncertoval s kapelou ETC..., repertoár tohoto alba vycházel spíše z písní, které hrál s akustickým folk-blues-rockovým "vedlejšákem" Čundrground (spolu s Vladimírem Mertou, Janem Hrubým a dalšími) a proto bylo album uvedeno jako zpěvákovo sólové.
Brzy vyjde Mišíkovo Deja VuVydavatelství Supraphon chystá v rámci svého reedičního programu nová vydání prvních osmi alb Vladimíra Mišíka. Vyjdou pod souhrnným názvem Deja Vu ve formě dvou čtyřcédéčkových kompletů v grafické úpravě zpěvákova dvorního spolupracovníka Karla Halouna. Ještě letos na podzim bude na trh uveden box, obsahující alba Vladimír Mišík, ETC...2, ETC...3 a ETC...4 (plus jako bonus anglická verze tzv. "Jedničky", kterou vydala Artia pod názvem They Cut Off A Little Boy´s Hair), příští rok pak vyjde komplet s tituly 20 deka duše, Jen se směj, Město z peřin a Unplugged. |
Stejně jako před třiatřiceti lety ovšem základ studiové doprovodné kapely tvoří členové aktuální sestavy ETC..., rozšíření ovšem o několik dalších hostů, a to včetně hráčů na dechové nástroje, které na Mišíkových albech rozhodně nepatří k obvyklému koření.
Mišík natáčí v jednom z nejlepších českých nahrávacích studií, středočeském Sonu v Nouzově, za dozoru renomovaných zvukařů Lukáše Martinka a Tomáše Jakla. "Zatímco předchozí album ETC... Umlkly stroje vznikalo ve značných porodních bolestech téměř ´korespondenční cestou´, tentokrát nahráváme ´postaru´, využíváme dobré akustiky studia a některé písničky točíme celá kapela dohromady," pochvaluje si Vladimír Mišík.
Nahrávání začalo minulý týden, hotových je v tuto chvíli sedm písní, další termíny jsou v listopadu a prosinci. "Nikam se nehoníme, ale byli bychom rádi, kdyby deska vyšla v březnu příštího roku," slibuje zpěvák. Nové album vydá nezávislý label 100Promotion, který je součástí agentury, která se o Mišíka a ETC... manažersky stará.
Písně Vladimíra Mišíka jsou už tradičně pozoruhodné po textové stránce, během své kariéry zhudebnil - a tak vlastně zpřístupnil rockovému publiku - řadu básní předních českých autorů, mj. Josefa Kainara, Václava Hraběte, Vladimíra Holana, Ivana Wernische či Jiřího Dědečka. A zajímavé texty slibuje i nové album.
"Kupodivu jsem si našel zase tři ´nové´Kainary, jedna báseň je od Emila Boka, nějaké texty jsem napsal sám. A bude tam dokonce jeden Vlasta Třešňák. Je to text, který napsal po našem společném zájezdu na trase Zlín-Zvolen, kdy po asi půlroční abstinenci podlehl atmosféře v našem souboru a nebylo mu zrovna nejlíp," usmívá se potutelně zpěvák, kolegy přezdívaný Legenda, a dopíjí svou milovanou whisky.
