Spisovatelka Vilma Kadlečková je tak trochu zjevení. V roce 1990 stála u zrodu Dračího doupěte a už tehdy začala ve svých knihách vytvářet paralelní svět jménem argenitový vesmír. Zasazovala do něj děj svých povídek a sbírala jednu cenu za druhou. Jako jedna z mála autorek sci-fi a fantasy se prosadila i v anglicky psané literatuře. Teď se vrací na domácí scénu. Argo jí vydává pětidílnou ságu Jantarové oči, první díl Mycelium je právě na pultech.
Obálka knihy Mycelium
Jde o fantastiku i sci-fi: píše se 26. století, Země je jen jednou z obydlených planet ve vesmíru, na těch ostatních žijí jiní tvorové. V knize nenajdete žádné zelené slizáky s válečnými sklony, třeba Össeané jsou humanoidní, mají přísné náboženství, jež je nutí k absolutní poslušnosti, a tak komplikovaný jazyk, že mu porozumí málokterý pozemšťan. Lidé jsou naivní, Össeané disciplinovaní a technicky zdatní a plíživě si začínají Zemi podmaňovat.
Kdo zachrání lidstvo?
Hrdina ságy Lucas Hildebrandt trpí nevyléčitelnou Morrisonovou chorobou, zbývá mu deset měsíců života. Není obyčejný, jeho otec byl jedním z prvních pozemských Össeanů, takže se v mimozemšťanech vyzná. A kdo jiný než umírající muž s dokonalou znalostí nepřítele má zachránit lidstvo?
Kadlečková přiznává, že se do rozsáhlého projektu pustila už dávno, ten hlavní impulz přišel po jedenáctém září. Dopsáno měla za pět let. Jenže najít nakladatele pro takovou ságu bylo komplikované. Několik dalších let krátila, až od záměru ořezat text na pouhé dva díly upustila a vrátila se zpátky k rozsáhlé pětidílné verzi Jantarových očí. Ta má ve finále přes dva tisíce stran.
"Když se pokouším nějak si uspořádat informace k románu, vždycky při tom vznikne jakýsi miniaturní slovníček, ze kterého se případně dalším bujením stane miniaturní encyklopedie," vysvětluje autorka a na svých stránkách skutečně slovníčky čtenářům předkládá. Podobně jako se fanoušci noří třeba do dějin a zeměpisu Středozemě, je možné se i tady začít cítit jako ve skutečném světě.
Mycelium je původně název pro propletená vlákna v podhoubí. V knize vystupuje pětice posvátných houbových drog, a každý díl se tak bude jmenovat po nějaké z nich. Každá kniha má pětkrát pět kapitol, Argo prý dokonce zvažovalo číslování stran v pětkové soustavě.
Argenitový vesmír má nejenom své vlastní internetové stránky, ale i fanouškovské zdi na Facebooku. A dokonce i jednu recesistickou, která se strefuje do Církve Akkütlixovy, tedy do absolutistického hmyzího náboženství Össeanů.
