"Máme radost, že můžeme ukázat nového, politicky angažovaného Picassa," uvedl jeden z kurátorů Christoph Grunenberg. Picasso je vnímán spíš jako extrovertní lamač ženských srdcí. Podle kurátora ale výstava dává 20 let po pádu železné opony možnost prostřednictvím malířových prací nahlédnout do éry studené války. Osvětluje, jak se umělec přenesl přes ideologické a estetické ideály východu a západu.
Picasso, který se narodil roku 1881 a zemřel v roce 1973, patří k nejvýznamnějším malířům 20. století a zakladatelům kubismu. Až do vypuknutí občanské války ve Španělsku v roce 1936 se politikou nezabýval. Před Frankovým režimem pak prchl do Francie. V roce 1944 tu vstoupil do komunistické strany, jejímž členem zůstal do smrti.
Exponáty pocházejí ze šedesáti sbírek. Z vídeňské Albertiny je 23 děl. Návštěvník postupuje výstavou jako časem. V prvním sále uvidí obrazy spojené s válkou a válečnými uprchlíky. Hlavním dílem je obraz Márnice z let 1944 až 1945, který je podle kurátorů po známé Guernice malířovou nejvýznamnější politickou prací. "Pokud jde o boj a válku a připravenost zemřít pro myšlenku svobody, tak jsou obrazy černé, temné," podotkl ředitel Albertiny Albrecht Schröder.
Válečná nálada se v dalším sále odráží v zátiších, která zachycují zvířecí i lidské lebky jako symbol smrtelnosti a pomíjivosti. Třetí místnost ukazuje variace na významné Velázquezovy práce a portréty královské rodiny - Las Meninas. Picasso v této své satiře z roku 1957 podle kurátorů "obžalovává Frankův režim a jeho roajalistickou politiku". Kubánskou krizi připomíná série Únos Sabinek z roku 1962.
Jedním z hlavních exponátů výstavy je Picassova holubice. Ta se objevila poprvé na plakátu k Prvnímu mezinárodnímu světovému mírovému kongresu v Paříži v roce 1949. Motiv pak doprovázel i další podobné akce, své místo našel také na užitkových předmětech a známkách v socialistickém světě. Ve výstavním sále jsou k vidění i první stránky novin s malířovými kresbami. Nechybí portrét Stalina. Zájemci mohou zhlédnout také záznam, jak umělec tvořil fresky v mírové kapli ve Vallauris v době korejské války. K vidění jsou rovněž studie.
Předposlední sál nabízí Picassovu parafrázi Manetovy Snídaně v trávě z let 1959 až 1962, a to v grafice, kresbách i olejích. Maneta umělec obdivoval nejen jako výtvarníka, ale i jako přesvědčeného republikána a politického aktivistu. V poslední místnosti jsou práce z konce Picassova života, v němž převládá téma žen a mušketýrů. Ženy jsou alegorií lásky a mateřství. Mušketýři představují bojovníky. Pro pacifistu a přívržence hnutí proti vietnamské válce Picassa nesymbolizují podle kurátorů však hrdinství, ale barbarství.
Albertina je otevřena denně od 10:00 do 19:00, ve středu pak do 21:00.Vstupenka pro dospělého stojí 9,50 eura. Děti do šesti let mají vstup zdarma, studenti a senioři se slevou. Lístky je možné zakoupit i přes internet.
