KAREL GOTT: 70 hitů - Když jsem já byl tenkrát kluk
Letošní sedmdesátiny Karla Gotta se samozřejmě neobejdou bez velkých vydavatelských činů. A tak kromě takzvané Zlaté albové kolekce s názvem Mé písně, jež bude obsahovat 36 nově zremasterovaných CD a která vyjde 14. srpna, se mohou méně vášniví fanoušci spokojit s trojalbovým hitovým výběrem, sahajícím od 60. let po žhavou současnost.
A to doslova, neboť výběr končí předělávkou slavné sinatrovky It Was A Very Good Year (Dobré roky tojsou) coby první zveřejněnou ukázkou z plánovaného společného Gottova projektu s Big Bandem Českého rozhlasu. Co na albu najdeme kromě ní, je asi každému jasné, před Gottovými největšími hity "neuteče" ani jeho největší odpůrce.
Samozřejmě, slávě písní ze 60. a 70. let se ty pozdější, najmě z deváté dekády, nemohou rovnat a diskutabilní jsou některé zde uvedené novější verze klasických hitů (na takovýchto kompilacích bývá ve světě ne nadarmo zvykem uvádět verze takzvaně "klasické", tedy obvykle ty nejstarší), to ale nepochybně Gottovým fanouškům a hlavně fanynkám vadit nebude.
KAREL ZICH: Všechno nejlepší
Nebýt osudného 13. července před pěti lety, kdy předčasně zemřel na Korsice, mohl 10. června letošního roku slavit Karel Zich šedesátiny. Supraphon jej připomíná dvojdiskovým výběrem, na kterém najdeme jak jeho největší hity (autorské a zejména převzaté), tak písně možná trochu pozapomenuté, ale v aktuálních souvislostech hodné připomenutí minimálně pro zpěvákovy skalní fanoušky.
Zich byl zajímavý zpěvák ne snad "gottovskou" technikou či rozsahem, byl však univerzální a v kontextu české popmusic 80. let (kde leží těžiště jeho tvorby) maximálně důvěryhodný, zvláště ve své oblíbené elvisovské poloze. Za zdůraznění stojí Zichova sympatická snaha nenechat si repertoár "dodávat na klíč": ke třiadvaceti z pětačtyřiceti zde uvedených písní si sám napsal hudbu.
HANA HEGEROVÁ: Paběrky a pamlsky
Podstatně rozšířená podoba vinylového dvojalba Paběrky z 90. let vypovídá o nejrůznějších, často neznámých nebo alespoň pozapomenutých polohách tvorby naší nejznámější šansoniérky. Nechybějí tu známé hity ze semaforského období (Pro Kiki - ve studiové i živé verzi, Študent s rudýma ušima, Tak abyste to věděla, Choď po špičkách ad.) i pozdějšího období (třeba Hapkovo a Vrbovo Pohrdání /Zpověď herečky/ nebo slavné Filipovy a Lasicovy Čerešne).
Pro fanoušky Hany Hegerové však mají ještě větší cenu písně, které buď představují zpěvaččinu odlišnou tvář, jako třeba dvě staropražské písničky ze sbírky Josefa Švába Malostranského (Harfenice, Anda Žižkovanda), písně proslavené v jiné interpretaci (Marešův Oliver Twist, nahrávka z roku 1967, píseň nicméně proslavila Eva Pilarová) nebo skladby autorů, kteří se jinak v Hegerové zpěvníku neobjevují (zhudebněné Nezvalovy básně Magnetová hora a Pocestný nebo Ukolébavka Petra Ebena a Václava Čtvrtka).
