Výstava s názvem Podobenství přináší 15 obrazů, 3 plastiky a kresby za posledních deset let tvorby umělce, jehož kořeny jsou svázány s uměleckou skupinou Tvrdohlaví. Kurátorem výstavy je Arno Pařík.
Róna v aktuálních dílech zůstává věrný svému mytickému vidění světa a člověka. Na výstavě se setkáme s díly čerpajícími inspiraci ze snových vidin dávné minulosti, temnými obrazy současného světa či apokalyptickými vizemi budoucnosti, scénami plnými destrukce a násilí stejně jako něhy a tajemného kouzla i scénami plnými snové fantazie.
Jaroslav Róna (1957) vystudoval na VŠUP sklářské výtvarnictví, zabývá se však především malbou a sochařstvím. Upozornil na sebe v polovině 80. let nejprve jako spolupracovník generačního divadelního hnutí Pražská pětka. Především ale byl jedním ze zakladatelů skupiny Tvrdohlaví, jejíž první vystoupení v roce 1987 se stalo nejvýraznější demonstrací nástupu postmoderny v Čechách.
Kdo byli TvrdohlavíJiří David (1956) - malíř, grafik, fotograf |
Na své první samostatné výstavě v roce 1986 Róna představil obsáhlý soubor obrazů na téma mytické prehistorie světa, s motivy pradávných příšer, osamělých v pustých krajinách a nesoucích stigma svého zániku. "Byl to objev mýtu a mytického prožívání světa, který většina z nás nosí v sobě, aniž si to uvědomujeme. Náměty fascinující dosud nevídanou obludností byly na domácí scéně něco nového, přinášely rovněž nečekané obnovení působivosti obrazu a tradiční malby," říká kurátor výstavy Arno Pařík.
V 90. letech se Róna začal zabývat více sochařskou tvorbou, která se od počátku rozvíjela od neokubistického tvarosloví k mašinismu a stylu art-deco 20. let. Vrcholem jeho tehdejší sochařské tvorby se staly monumentální bronzové plastiky Rytíř s drakem (1995) a Sépie (2000) pro zámek Klenová u Klatov. V roce 2001 získal Róna první cenu v soutěži na pomník spisovatele Franze Kafky, který byl dokončen a osazen před budovou pražského Židovského muzea v roce 2003 a získal Grand prix obce architektů.
Po roce 2000 se Jaroslav Róna vrací především k malbě, v jeho obrazech se objevují lidské postavy. Malíř se vrátil ke starým mytologickým tématům, obrazy však již nejsou tak dramatické, je v nich více reflexe a fantazie. Do popředí vystupuje i poněkud chmurná vize současné civilizace.
"Rónův svět je neobyčejně mnohostranný a proměnlivý, prolínají se v něm nejrůznější zdroje evropského romantismu a symbolismu, má ale svá vlastní témata a motivy," říká Arno Pařík. "Rónův umělecký svět fascinoval před dvaceti lety – po desetiletích půstu – naši představivost možností bezprostředního prožitku uměleckého díla. Dnes už jeho obrazy nejsou horkou novinkou, ale schopnost fascinovat si stále uchovávají."
Výstava Podobenství je v Galerii Roberta Guttmanna (součást Židovského muzea v zadním traktu Španělské synagogy) otevřena denně kromě sobot a židovských svátků. Od 29. ledna do 27. března 9.00 – 16.30, od 29. března do 10. května 9.00 – 18.00.
