„Herci nám to strašně ulehčili, kolikrát šli ještě nad scénář. Já vidím Majlant snad posté, a přesto se pokaždé bavím, jen co zahlédnu Ivana Trojana s Jiřinou Bohdalovou nebo Květu Fialovou s Pavlem Zedníčkem,“ přiznala režisérka a spoluautorka projektu Pavlína Moskalyková Solo, která jej převzala po smrti svého otce Antonína Moskalyka.
Od guláše k Mnichovu
Vstup do premiérové série se nese v opravdu odlehčeném duchu. V soukromé linii se hlavní hrdina Tomáše Töpfera trucovitě stěhuje zpět na četnickou ubytovnu, protože domů si jeho manželka alias Alena Antalová povolala ráznou paní na výpomoc k malým dvojčatům; rodina ho zláká zpět teprve na segedínský guláš.
Ani vyšetřování se netopí ve vražedném dramatu: hrdinka Fialové, pomatená paní, zemře nešťastnou náhodou, její smrt však znovu rozdmychá nevraživost mezi výřečnou Bohdalovou v roli její sestry a Zedníčkem coby pekařským pomocníkem. A protože velitel řeší rodinné lapálie, obávané hudrnice se musí ujmout jeho kolega a zeť – Ivan Trojan.
„Ladění dílů se samozřejmě bude střídat,“ potvrdila režisérka. „Třetí série obsáhne epizody komické i vážnější, případ vesnický či mikulášský.“ Od sedmé části se objeví náznaky nástupu nacismu, neboť případy četníků z brněnské pátračky se tentokrát odehrávají v letech 1937–38, a závěrečný díl vrcholí v období těsně před Mnichovem.
„Což už není legrace, nicméně pár komických prvků jsme i tam zachovali,“ slibuje režisérka. Ředitelka programu České televize Kateřina Fričová doplňuje, že poslední díl je o dvacet minut delší. „Aby se stihly všechny motivy uzavřít a divák měl pocit, že dostal vše, co měl. Ale přestože má závěrečná epizoda rozsah celovečerního filmu pro kina, nastavovaně vůbec nepůsobí,“ zdůrazňuje Fričová.
Ostatně filmový rozsah, kolem půldruhé hodiny, mají všechny díly. Třináct nových částí stálo i při náročné historické výpravě celkem sto deset milionů korun – pro srovnání, za tu částku by vznikly tak čtyři běžné filmy pro kina.
Pavlína Moskalyková Solo jinak žije s manželem a dětmi ve Spojených státech, kvůli seriálu strávila dva roky v Česku bez rodiny. „Cítila jsem za Četnické humoresky velkou odpovědnost, a i když natáčení nebylo vždy jednoduché, měla jsem pořád před očima diváka – toho nezajímá, jestli jsme měli problémy, má oprávněný nárok na profesionální výsledek,“ říká režisérka.
Pokračování? Sotva
Kronika Četnických humoresek se začala psát před devíti lety. První záběry úvodní řady vznikly v srpnu 1998, vysílala se poprvé po Novém roce 2000. Zájem publika si vynutil nové díly a neopadá ani s reprízami. „Teď opakujeme druhou řadu, která s průměrnou sledovaností kolem půldruhého milionu diváků vyhrává pravidelně nad páteční nabídkou jiných stanic,“ připomněl mluvčí ČT Martin Krafl.
Ale další pokračování četnické ságy už se dá sotva čekat. Končí-li „trojka“ Mnichovem, „čtyřka“ by musela začít válkou. Trojan míní: „Nebylo by o čem hrát, jedině že by se sledovaly osudy četníků jednotlivě, a to už by byl jiný příběh. Pro mě je třetí řada Humoresek završením – v nejlepším se má přestat.“
