Tizianův obraz Apollo a Marsyas Česku závidí celý svět

Svůj nejslavnější z několika desítek obrazů namaloval v devadesáti letech, těsně před svou smrtí. Velkými štětci připomínajícími koště, špachtlemi, či dokonce vlastními prsty. V bohatých nánosech barvy a skrumáži odstínů hnědé zachytil antické mýty, křesťanskou víru, existenciální úvahy o smyslu života i svůj pohled na svět a životní filozofii. Tizianův obraz Apollo a Marsyas.

Obraz, který České republice závidí celý svět a o jehož zapůjčení mají zájem prestižní světové galerie, je společně s Dürerovou Růžencovou slavností nejslavnějším symbolickým dílem starého umění v našich zemích a zároveň jedním ze dvou Tizianových originálů v republice.

Otisk hrůzného činu

Dílo slavného italského renesančního malíře, který portrétoval vrcholné představitele evropských impérií vévodí výstavě Luk a lyra. Ta v olomouckém Muzeu moderního umění představuje nejvzácnější skvosty ze sbírek Arcidiecézního muzea v Kroměříži. Téměř tři stovky obrazů, kreseb, grafiky, mincí a medailí, mobiliáře, hudebních partitur či knih si zájemci mohou v Olomouci prohlédnout až do 1. února.

Důmyslně propracované dílo – tak Tizianův obraz Apollo a Marsyas vidí jeden z hlavních odborníků na italském umění u nás Jaromír Neumann, který obrazu a jeho výkladu věnoval několik desetiletí. Rozložení postav, barevnost, množství úprav a přemaleb, to všechno má podle něho v díle svůj smysl.

Tizian v kompozici propojil několik příběhů a postav dohromady, na poměrně malé ploše tak docílil nesmírně intenzivního střetu a napětí několika dramatických událostí. Teplé zemité tóny spolu s rozostřenými partiemi vedle až nadpozemsky krásných a oduševnělých tváří otevírají cestu baroknímu umění.

Skvosty v Olomoucké expozici

Jedno z nejdražších uměleckých děl na českém území - vzácný Tizianův obraz Apollo a Marsyas, hvězdný globus Ludvíka XIV. nebo kladívkový klavír, na který olomouckého arcivévodu Rudolfa Jana učil hrát Ludwig van Beethoven. Taková je nejvýznamnější výstava Muzea umění v Olomouci v tomto roce Luk & lyra.

Jaromír Neumann formuloval také jeden ze dvou hlavních pohledů na Tizianův obraz, ze kterého při své interpretaci vychází i kurátor olomoucké výstavy Ondřej Zatloukal. Ten v Neumannově duchu odmítá předpoklad, že Apollo a Marsyas vznikl na objednávku pro královnu Marii Uherskou. A zastává názor, že Tizianovi se kromě dvou antických mýtů z Ovidiových Metamorfóz podařilo do obrazu zapracovat i jakousi sumu světonázoru, životní filozofii a duchovní závěť.

Kdo je kdo?

"Apollo a Marsyas shrnuje vše podstatné, k čemu Tizian během svého dlouhého života dospěl," dodává Zatloukal. Kromě toho se prý v malbě otiskl i hrůzný čin, který v roce 1571 otřásl celými Benátkami. Touto událostí byla smrt Marcantonia Bragadina, benátského velitele kyperské pevnosti Famagusta, kterého po jejím dobytí Turci stáhli zkůže.

Námětem obraz vychází z mýtů o hudebním klání mezi satyrem Marsyem (Panem) a bohem Apollonem. Toto téma bylo v renesančním výtvarném umění poměrně časté, Tizianův obraz je však jediným známým samostatným znázorněním tohoto mýtu s figurami v životní velikosti.

Tizianova cesta do Česka

A jak se vůbec obraz, který vévodil i tizianovským výstavám v Londýně, Washingtonu, Benátkách či Paříži, dostal z Amsterodamu až na Moravu? Plátno v roce 1673 zakoupil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Castelkorna od obchodníků s uměním – bratrů Imstenreadových. Ti kolekci, která obsahovala mnohé ze sbírek popraveného anglického krále Karla I., nejdříve nabídli císaři Leopoldu I. Z prodeje však sešlo a celý kabinet postupně doputoval až na Moravu – do olomoucké biskupské rezidence.

Satyr Marsyas, pyšný na své mistrovství ve hře na píšťalu, vyzval boha Apollona k souboji. Apollon se svou lyrou zvítězil a dal Marsya podle předem dohodnutých podmínek stáhnout z kůže. Obraz je alegorií umění, v níž vyšší apollinská hudba hraná na lyru a provázená božským zpěvem vítězí nad nižší smyslovou a animální složkou – Panovou flétnou.