A zatřetí, legendě se sluší popřát: premiéru totiž měla právě na podzim před třiceti lety, třebaže k nám dorazila až za svobodné éry roku 1990. Tudíž oslavu třicetiletého kyborga a pětadvacetiletého Listopadu lze docela přirozeně spojit, jak potvrdí pamětníci, kteří viděli Terminátora poprvé ještě v ilegalitě 80. let, na láskyplně pašovaných a stokrát obehraných kazetách.
Z takového pokoutního přepisu se leckdy nedalo pořádně rozpoznat, kdo je vlastně Arnold Schwarzenegger, ale mělo to i své výhody, nehrozila ztráta iluzí.
Ani Bystrozraký by pod jeho kostýmem neodhalil napájecí baterie k laserovému zařízení, natož aby odhadl, ve které fázi hercův obličej nahradila loutka nebo kde se režisér James Cameron vmísil mezi komparz. Navíc film trval něco málo přes sto přesně naplněných minut, které se nyní na obrazovce kvůli reklamě protáhnou na dvě rozdrobené hodiny. Ale nostalgik to rád unese, protože v době digitální dokonalosti není nad závan patiny starých časů a triků.
