Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Svět Hrabala a hráz věčnosti

Podle mnohých, kdo ho znali, si Bohumil Hrabal zkrátil život sám: 3. února 1997 se vysoukal z okna ortopedie na Bulovce. Jiní soudí, že spisovatel vypadl nešťastnou náhodou, když krmil holuby. Ať tak či onak, muž, jenž by zítra slavil devadesátku, žil dost dlouho, aby postřehl, že zájem o jeho spisy v posledních letech upadal.

Zda si toho vůbec chtěl všimnout - to nelze s jistotou říct. Pohyboval se pořád po stejné trase mezi bytem v Kobylisích, chatou v Kersku a pivnicí U zlatého tygra. Jisté je, že když mluvil o své smrti, nestěžoval si pouze na zchátralé tělo, ale i na úbytek tvůrčích sil. Psaní pro něj bylo „obranou proti nicotě“, a když s ním přestal, směřoval rychle ke konci.

Mnozí lidé si mysleli, že psát jako Hrabal je snadné. Sám autor vzpomíná, jak mu kdosi přivedl do výčepu na obojku svého mentálně retardovaného příbuzného s tím, že mu postižený „nableje“ takových historek, jako má on v knihách, plnou nůši. Hrabalova švagrová Dáša je zas tak trochu přesvědčena, že spisovatelovo dílo vlastně vytvořil jeho bratr a její manžel Slávek, který se živil jako taxikář a vyprávěl Boganovi příběhy zákazníků.

Hrabalovy texty však mají rafinovanou strukturu a vždy je v nich přítomna stylizace. Není to záznam něčího vyprávění, i když se autor svým vypravěčským gestem snaží čtenáře zmást. Například v románu Obsluhoval jsem anglického krále zahajuje titulní hrdina a vypravěč každou kapitolu slovy: „Poslouchejte dobře, co vám teď povím.“ Řada jeho knih má formu mluveného projevu. Také proto je Hrabal, jeden ze světově  nejznámějších českých autorů, nejoblíbenější v zemích, jejichž obyvatelstvo sluje výřečností - hlavně v Itálii a ve Španělsku.

Jeho prózy se sytí prostředím i postavami, které spisovatele během pestrého života obklopovaly. Čtenář poznává nymburský pivovar, kladenské hutě či podnik Sběrné suroviny. Texty jsou však zároveň protkány citacemi a obrazy Hrabalových oblíbených myslitelů, jimž vévodí trojice Lao-C', Buddha a Ježíš.

Sám autor nebyl žádný prosťáček, ale doktor obojího práva a znalec moderního umění. Z těchto oborů s oblibou dělal přednášky svým spolustolovníkům. Promluvu rytmizoval ohnutou pravou paží, zdviženou dlaní ke stropu. A řeč strukturoval častým výkřikem: „A pozor!“

Příčinou, proč se živil manuální prací, byl nástup komunistů k moci. Sám se v poválečném nadšení do KSČ přihlásil, ale po půl roce oznámil korespondenčním lístkem, že stranu opouští. V 50. letech žil na libeňské periferii v ulici Na hrázi, zvané v jeho dílech Na hrázi věčnosti. Byl jedním z komunity talentovaných, oficiálně však nepřijímaných, proto velmi chudých umělců jako Egon Bondy či Vladimír Boudník.

Počátkem 60. let Hrabalovi navrhla jeho žena, servírka v hotelu Palace, ať zůstane doma a píše, ona ho bude živit. Dostával padesát korun na den, což tehdy představovalo čtyřicet piv. Konečně se dočkal debutu a jeho svazky vycházely jeden za druhým. Byl to jeho zlatý čas.

Za normalizace se Hrabal octl v podivném postavení - ani ryba, ani rak. Pro režim nebyl dost angažovaný. Oficiální místa schvalovala jeho díla k vydání jen s nevolí a s řadou připomínek, kterým autor vždy vyhověl. Zároveň však byl trnem v oku militantní části disidentů. Vyčítali mu spolupráci s cenzory, kontakty s StB a někteří dokonce jednou večer na Kampě pálili jeho knihy.

Běžní čtenáři však Hrabala milovali. Za Husákova režimu stáli na jeho knihy fronty. Četli ho i ti, kdo by za normálních okolností žádný jeho svazek ani neotevřeli. Ti po revoluci odpadli. Přesto si počátkem 90. let Hrabal vychutnal poslední vzepětí své velké slávy. Psal půvabné glosy k aktuálním událostem. Objevovaly se v tisku a vyšly i knižně, v souborech Listopadový uragán, Kouzelná flétna a Dopisy Dubence. Onou Dubenkou byla americká studentka April Giffordová, do níž se Hrabal zamiloval u Tygra jako starý Goethe do Ulriky von Lewetzow. Jeho cit nebyl opětován. Ani nemohl. April se vrátila do Santa Fe, kde žila se svou přítelkyní. Čtenáři tyto texty hltali,  ale šlo spíš o publicistiku než o plnokrevnou literaturu.

Václav Kadlec vydal v nakladatelství Pražská imaginace Sebrané spisy žijícího klasika. Knihkupci však po počátečním nadšení ztráceli zájem , spisy byly dokončeny v minimálních nákladech. A spisovatelova smrt byla poslední ranou. Zanechal několik posledních vůlí,  čáku na dědická práva si dělalo více subjektů - a Hrabalovy knihy přestaly na pár let vycházet. Práva na česká vydání nyní vlastní agentura Dilia, zahraniční práva jsou ve Švýcarsku.

Nekonečný příběh Anglického krále

Sedm let po smrti Bohumila Hrabala trvá nekonečný příběh o tom, kdo zfilmuje jeho dílo Obsluhoval jsem anglického krále. Spisovatel totiž dal filmová práva více stranám. Dohoda nenastala ani po jeho smrti: práva měnila majitele, ale v jedněch rukou se nesešla. Až producent Rudolf Biermann koupil práva, jež míval producent Jiří Sirotek pro Jiřího Menzela, dohodl se s Hrabalovými dědici a film chystá s režisérem Janem Hřebejkem a scenáristou Petrem Jarchovským.

Je tedy rozhodnuto? Podle právníků ano - jenže se ozval producent Jiří Pomeje, jenž Anglického krále chystal na základě práv připsaných režiséru Karlu Kachyňovi a scenáristovi Václavu Nývltovi. Ti už nežijí a smlouva platila, bude-li šíření filmu zahájeno do roku 2004. „Jenže v ní také stojí, že se platnost prodlužuje, pokud zahájíme přípravné práce. Což se stalo, dělali jsme výběr obsazení i míst k natáčení,“ tvrdí Pomeje, že jeho práva stále platí.

Biermann oponuje: „Mě práva pana Pomejeho nezajímají, to je věc mezi ním a dědici. Naše práva jsou jasná. Jejich jediným vlastníkem je má firma In Film, což potvrdí ředitel agentury Dilia Jiří Srstka, spravující práva dědiců po Hrabalovi na území Česka a Slovenska, i agentura Niedeck-Linder z Curychu, jež zastupuje dědice celosvětově pro ostatní země.“

Srstka to stvrdil: „Jestliže Hrabal podepisoval smlouvy či jednostranná prohlášení ke svým dílům, a to většinou v restauraci, mají - pokud nebyly realizovány - po jeho smrti omezenou účinnost. Dědicové by k nim museli přistoupit či podepisovat dodatky. Pokud někdo tvrdí, že má práva k Anglickému králi, nechť předloží dokumenty k posouzení. Navíc kdo chce opční smlouvu prodloužit, může tak učinit pouze v dohodě s dědici.“

Podle Srstky jsou „právní tance kolem neznámých smluv takovým hezkým dozvukem Hrabalova díla“. Jen ten film pořád není na světě.

Bohumil Hrabal.

Bohumil Hrabal

Autoři:

Byl to lynč, ale rány už se zahojily, vzpomíná Rusevová na neúspěch Elišky a Damiána

  • Nejčtenější

Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let

13. dubna 2024  9:22

Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil...

Zbrojířka filmu Rust půjde do vězení za zabití na 1,5 roku. Viník je Baldwin, míní

15. dubna 2024  21:44

Sedmadvacetiletá Hannah Gutierrezová-Reedová, která dohlížela na bezpečnost zbraní při natáčení...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album

19. dubna 2024

Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...

KVÍZ: Jak dobře se orientujete ve filmech a rolích Rudolfa Hrušínského?

13. dubna 2024  10:30

Stačil mu jeden pohled a vyjádřil všechno, co si jeho postava v danou chvíli myslí. Rudolf...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Plačící Palestinka objímající svou mrtvou neteř je snímkem roku

18. dubna 2024  11:05,  aktualizováno  12:09

Fotografií roku se podle prestižní soutěže World Press Photo stal snímek zachycující Palestinku...

Byli jsme parta naprostých žabařů, říkají hvězdy Červeného trpaslíka

20. dubna 2024

Premium Hosty letošního ročníku svátku komiksů, sci-fi, fantasy a vůbec popkultury Comic-Con byli i britští...

RECENZE: Trpký osud jednoho města. Třetí Šikmý kostel je opět fascinující

19. dubna 2024

Premium Plnými sty procenty ohodnotila naše recenzentka Alena Slezáková očekávaný závěrečný díl trilogie...

RECENZE: Čínská Popelka zachraňuje draky. Kupodivu docela vkusně

19. dubna 2024  9:55

Jistěže animovaná pohádka Jak zachránit draka míří především k dětem, které nad jejím původem...

Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album

19. dubna 2024

Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Charlotte spí na Hlaváku mezi feťáky, dluží spoustě lidí, říká matka Štikové

Charlotte Štiková (27) před rokem oznámila, že zhubla šedesát kilo. Na aktuálních fotkách, které sdílela na Instagramu...

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike. Pozornost vzbudily...

Ve StarDance zatančí Vondráčková, Paulová, hvězda Kukaček i mistryně světa

Tuzemská verze celosvětově mimořádně úspěšné soutěže StarDance britské veřejnoprávní televizní společnosti BBC se už na...