Před čtyřiceti lety se jejich písně zpívaly u táboráků. Děti je znaly z pohádek a ani nevěděly, že jejich autory jsou Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. Dospělí to většinou věděli, a když v televizi začínala Hodina zpěvu, dívali se s dětmi.
Svěrák s Uhlířem psali vždycky zároveň pro malé i velké. A také sami pro sebe. Teď vydávají v nakladatelství Fragment čtvrtou knihu svých písniček s texty i notami a také s ilustracemi Vlasty Baránkové. Jmenuje se Když je pěkné počasí, je stejná jako ty předešlé, a přesto trochu jiná. Oba pánové totiž, na rozdíl od svých písní, stárnou.
Dvojice Svěrák - Uhlíř |
A stárnutí se nebojí. Zpívají o něm s vtipem sobě vlastním. Před třiceti lety psala jejich Barbora z tábora a řešila lásku k hlavnímu vedoucímu a písmenkovou polívku, děti chodily do cukrárny s panem učitelem baštit pětatřicet kremrolí a po pastvinách se proháněli zamilovaní koně. Princezny z jejich písniček chtěly být vlaštovkou a mít příjmení svého milého, rodinka v autě potkávala kojota v toyotě a stavovala se na Rohlence na utopence.
A teď? Nejnovější CD a teď i knížka jsou stejně upřímné a vtipně hravé, jen do rodiny vstupuje děda, kterému vnuk vypíchl oko dredem, nebo příliš neposedné děti, o kterých dědové zpívají: Když nelezou po kopcích, tak polezou vám na nervy. Generační výpověď? Svým způsobem ano, Svěrák s Uhlířem jsou však zaplaťbůh pořád laskavými dědečky a ne zahořklými stařešiny.
Je lepší než Kabáti
Krátce po vydání posledního alba se na YouTube objevila jedna z jejich písní - jmenuje se Zapomnětlivá, ale ten, kdo ji tam pověsil, ji překřtil na Hymnu sklerotiků. Svěrák v rádiovce v ní cosi hledá, jen si nemůže vzpomenout, jak se to jmenuje. "Takovej ten s takovou tou, nahoře to má jako takový čudlíky..." zpívá.
Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř: Když je pěkné počasí
Zatímco dřív se jejich písničky přepisovaly z jednoho zpěvníku do druhého, teď letí virtuálním prostorem. A uživatelé je komentují. Téměř žádné invektivy, jen smích, palce nahoru, přiznání ("Taky pořád něco hledám.") nebo vyznání ("Svěrák udělal pro český jazyk tolik, že by měl dostat po Seifertovi Nobelovku."). Jeden z uživatelů dokonce srovná vtip Svěráka a Uhlíře s ranými Kabáty a kapelou Horkýže slíže. Zní to jako nesmysl a propast mezi žánry? Ne, jen publikum, které si pánové vychovali, vyrůstá s nimi. A i když už dávno neposlouchá jen Hodinu zpěvu, nostalgie zůstává.
Není tedy divu, že zatímco jinde ve světě se k narozeninám zpívá Happy Birthday, u nás zní Svěrákovo: Franta má narozeniny, my máme přání jediný... Ostatně Jaroslav Uhlíř se před pár lety začal objevovat i na letních rockových festivalech - jednou prý vystoupil s Fanánkem a Třemi sestrami, publikum ho odmítalo hodinu a půl pustit z pódia a třítisícový, lehce podroušený dav zpíval jako o život Skřítkové, tesaři, vylezte z mechu. Svěrák s Uhlířem spolu totiž nedělají jen Hodinu zpěvu, ale i filmy - Uhlíř složil muziku k pohádce Ať žijí duchové, Vrchní, prchni nebo Lotrando a Zubejda.
Osudné setkání
Knížka Když je pěkné počasí obsahuje deset písňových textů s notami a dvě operky - ty začali Svěrák s Uhlířem psát už dřív, nejnověji udělali Šípkovou Růženku a pohádku O dvanácti měsíčkách, které přidali k Budulínkovi a Červené karkulce, takže secvičit to za sebou, vznikne celovečerní dětský operní program. I tady Svěrák srší humorem. Třeba když Maruška zpívá svému milému: Já jsem si vás taky všimla, když jste vedl toho šimla. Nebo když on říká: Setkali jsme se u studny, bylo to pro mě osudný.
Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř natočili Hodinu zpěvu naposledy před dvěma lety.
Ve Fragmentu vyšla nejdřív knížka Jaké je to asi v Čudu, následovalo Když se zamiluje kůň a Mám v hlavě myš Lenku. Když je pěkné počasí, je v pořadí čtvrtá, zpěvníků Svěráka a Uhlíře vyšlo v různých vydavatelstvích asi osm. Během čtyř desetiletí své společné práce napsali čtyři stovky písní, to je deset skladeb ročně.
Většinou píše Uhlíř hudbu na Svěrákovy texty, jen u pár výjimek (Holubí dům, který napsal Svěrák pod pseudonymem Emil Synek, nebo Chválím tě, země má) to bylo naopak. Dohromady se dali v roce 1967, jejich spolupráce trvá stejně dlouho, jako funguje Svěrák v Divadle Járy Cimrmana - čtyřiačtyřicet let.
