K jubileu mu blahopřáli v roli kmotrů knihy nazvané Paměti aneb Moje filmové 100letí prezident Václav Klaus, ministr kultury Jiří Besser, pražský primátor Bohuslav Svoboda a režisér Jiří Menzel.
Otakar Vávra slavil 28. února 2011 v pražském Mánesu své 100. narozeniny. Na snímku s partnerkou Jitkou Němcovou
Mezi gratulanty byly desítky dalších filmařů a herců. Memoáry nejsou jen ohlédnutím za více než sedmdesátiletou kariérou respektovaného tvůrce, ale i obrazem doby od 30. let minulého století až po současnost. Na jejich stránkách ve vzpomínkách jednoho člověka defilují stovky lidí od Karla Čapka, Adiny Mandlové, Lídy Baarové či Huga Haase až po současnou generaci nejen filmových osobností.
"Je to úžasné, že tu Otakara Vávru máme a že se dožívá sta let. Asi nikdo z nás nikomu k takovým narozeninám negratuloval. Kniha jeho pamětí je bezvadná - každému ji doporučuji," řekl Klaus. Oslavenci před několika lety udělil nejvyšší státní vyznamenání a tím dal podle svého vyjádření jasně najevo, co si o něm myslí.
Ministr Jiří Besser pak jubilantovi předal medaili Artis Bohemiae Amicis (Přátelé českého umění) za propagaci české kultury ve světě.
Vávra: Nejdůležitější v životě je umět věci házet za hlavu
Otakar Vávra na akci dorazil se svou manželkou Jitkou Němcovou. Ta k jeho výročí natočila dokument Stovku má člověk jednou za život, který v neděli uvedla Česká televize. "Nejdůležitější v životě je umět věci házet za hlavu," řekl v něm Vávra, který na FAMU vychoval i generaci režisérů československé nové vlny. Vedle Menzela a Chytilové byli mezi nimi Miloš Forman, Evald Schorm, Jan Schmidt, Emir Kusturica a Lordan Zafranovič.
Vávra napsal přes 80 scénářů a režíroval padesátku filmů. Nejen však poetickou Romanci pro křídlovku či existenciální Zlatou renetu, ale i snímky poplatné komunistické ideologii. Právě to, že sbíral pocty za každého režimu, mu někteří vyčítají. Upozorňují na dvě trilogie - válečnou Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy a husitskou Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, které tento držitel medaile Za zásluhy či Českého lva za dlouholetý přínos domácí kinematografii natočil.
K narozeninám patří přípitek. Otakar Vávra si dopřál pivo.
Za svůj dlouhý život prožil tento filmař sedm režimů a přežil mnoho slavných herců hrajících v jeho snímcích. Ať to byli Zdeněk Štěpánek, Oldřich Nový, Karel Höger, Otomar Korbelář, Saša Rašilov, Ladislav Pešek, Rudolf Hrušínský a Josef Vinklář či Adina Mandlová, Lída Baarová, Hana Vítová a Nataša Gollová.
Jiří Menzel o svém profesorovi kdysi napsal, že ovládá techniku, jak vyjít s každou vrchností. Měl-li by někdy někde stát nějaký český filmový památník, mělo by na něm podle něj být, že Otakar Vávra se zasloužil o český film. "Úcta k řemeslu, věcnost a vědomí souvislostí - to byly Vávrovy devízy," napsal Menzel v předmluvě knihy. Vávra je dodnes přesvědčen, že umění kompromisu patří k základním dovednostem režiséra. Chytrostí i kličkováním si poradil s mocipány, kouzlem osobnosti a rozhledem očaroval studenty. "Musel podléhat tlakům svého okolí; pokud bylo politicky vyhraněné, nemohlo se to neprojevit v jeho tvorbě," řekla o Vávrovi v dokumentu kritička a publicistka Eva Zaoralová.
Mezi dalšími gratulanty byli herci, kteří hráli ve Vávrových filmech, i filmaři. Například Jaromír Hanzlík dal Vávrovi pusu na čelo. Dokumentaristky Alena Činčerová a Adéla Sirotková mu předaly stovku jeho oblíbených párků. Hlavní část dnešní oslavy doprovodil ohňostroj nad Vltavou.
