RECENZE: Sting je na novém albu jen stínem popového génia

Celých deset let se čekalo na nové Stingovo písničkové album. A už už se zdálo, že se ho dočkáme. Jenže to tak není. Novinka The Last Ship spíš pokračuje v sérii zpěvákových vedlejších projektů.

Sting | foto: Universal

O tom, že Stingovi se do skládání v posledních letech nechtělo či neměl inspiraci, si nešeptali jen zlí jazykové, přiznával to i sám umělec. Bylo to ostatně jasně patrné z jeho albové produkce. Poslední standardní popové album vydal totiž pod názvem Sacred Love v roce 2003.

Tvorba-netvorba

Sting ve svém "loutnovém období"

Co následovalo? Sting, milovník renesanční hudby, nejprve začal pilovat hru na loutnu a výsledkem bylo album Songs From The Labyrinth, které vydal v roce 2006 na labelu Deutsche Grammophon, zaměřeném výhradně na produkci vážné hudby. Nahrávka obsahovala skladby staroanglického autora Johna Dowlanda a s tímto repertoárem Sting v duu s bosenským loutnovým virtuosem Edinem Karamazovem také koncertoval.

O tři roky později nasbíral své oblíbené vánoční písně a za stylového akustického doprovodu natočil pro stejné vydavatelství své první vánoční album If On A Winter's Night. Sklidilo sice, kulantně řečeno, hodně rozpačité reakce kritiky, komerčně si však vedlo velmi dobře.

The Police při comebackovém turné 2008

A "vedlejšák" do třetice. Poté, co Sting exploatoval renesančního trubadúra a nejoblíbenější svátky roku, o chvilkovém pouze koncertním reunionu "rodných" The Police nemluvě (2007–08), rozhodl se znovu zužitkovat i vlastní starou tvorbu.

Album Symphonicities a následné turné, které s velkým ohlasem zpěváka přivedlo i do Česka, vlastně redefinovalo způsob, jakým zpracovávat popové, respektive rockové písně – musí-li to už tedy být – pro symfonický orchestr. Skutečně tvůrčí přístup, zajímavé orchestrace i vynikající následné pódiové provedení sice Stingovi zajistily zase jednou chválu kritiky i nadšení starých fanoušků, ale nové písně nepřinesly.

Už druhá krize

Dlouhá pauza v psaní písniček nebyla ve Stingově kariéře první. V bookletu k aktuálnímu albu The Last Ship vzpomíná, jak byl v podobné situaci už na konci 80. let. V roce 1987 zemřeli oba jeho rodiče a Stinga to natolik zasáhlo, že po skvělém druhém sólovém albu ...Nothing Like The Sun nebyl schopen psát nové písně. Inspirace se dostavila až po třech letech a výsledkem byla v roce 1991 deska Soul Cages, jež je z podstatné části tematická a věnovaná otci.

Sting: The Last Ship (obal)

I na albu The Last Ship se Sting vrací do dětství, přesněji řečeno do jeho kraje. Pochází z Wallsendu na severovýchodě Anglie, kousek od Newcastlu. Je to sice hornický kraj, zároveň má blízko k moři a protéká jím splavná řeka Tyne, což jej předurčilo k rozvoji loďařského průmyslu a lodní dopravy vůbec. A právě to se stalo Stingovou inspirací pro nové album.

Jenže – opravdu album? Sting sám uvádí, že pro téma, kterým by chtěl pojednat hledání sebe sama prostřednictvím návratu do rodného kraje, bylo nutné vystavět dramatický tvar a obsadit ho rolemi.

Výsledkem je, že The Last Ship je primárně muzikál určený k uvedení na Broadwayi v příštím roce. Není vyloučeno, že bude úspěšný. Ostatně tematika moře a námořníků je odedávna dobrou a zhusta užívanou metaforou ke sdělování obecnějších věcí.

Sting při ostravském koncertě. (19.11.2012)

Stejnojmenné album sice prý obsahuje i písně, které v muzikálu nezazní a jsou tématem jen inspirovány, a mělo by obstát samo za sebe, nicméně bez znalosti těchto souvislostí se posluchač obejde jen těžko. Kdyby je neznal, jeho první reakce by byla: proč, proboha, ten Sting, někdejší popový génius, natočil zrovna tohle? Stálo to odkládání za to?

Další "vedlejšák"

Sting jako skladatel je totiž na The Last Ship jen stínem autora hitů jako Roxanne, Every Breath You Take, Englishman In New York, If I Ever Lose My Faith In You nebo Desert Rose. Na většině alba, na němž převládají aranžmá pro akustické nástroje (kytary, tahací harmonika melodeon, smyčcové nástroje), vychází z anglické folkové hudby.

The Last Ship

70 %

Sting

vyd. Universal 2013

Dotýká se námořnických zpěvů (Ballad Of The Great Eastern) i irských tanců (What Have We Got), retro polohu navozuje i starosvětským waltzem (The Night The Pugilist Learned How To Dance). Po vzoru lidových balad směšuje lyriku s epikou, vypráví příběhy – které mu nepochybně dobře hrají do ruky v muzikálovém kontextu.

Popového, tedy lidovkou méně inspirovaného hájemství se dotýká jen pár písní: And Yet, Practical Arrangement nebo I Love Her But She Loves Someone Else. Ale na Stingovy parametry nejsou žádný skladatelský zázrak.

Sting má akustické nástroje v poslední době rád

K ruce si autor kromě dlouholetých spolupracovníků v čele s kytaristou Dominikem Millerem pozval i lidové specialisty, zpěvačky folkové skupiny Unthanks, rodinný sbor The Wilson Family nebo známou dudačku Kathryn Tickell, jež navozovala atmosféru Stingova dětství už na albu Soul Cages.

Sting samozřejmě není povinen dodržovat jednu linii své tvorby, se svým talentem si může dělat, co chce. Album The Last Ship samo o sobě, zvlášť v tematickém muzikálovém kontextu, vlastně není špatné. Ale jako plnocenná Stingova novinka obstojí jen těžko. Je to prostě jen jeho další "vedlejšák".