Výstava je autorským konceptem samotného šestaosmdesátiletého autora, jejím kurátorem je Martin Dostál. Pojetí výstavy nemá charakter chronologie, divákovi nabízí řadu děl, která dosud nebyla reflektována, ztratila se na zahraničním trhu nebo nebyla v Čechách dosud vystavena. "Základní myšlenkou výstavy je vytvořit obraz souvislostí," říká o expozici Kolíbal.
Stanislav Kolíbal
Kolíbal je jedním z mála českých výtvarníků, kteří se prosadili v zahraničí. Nynější výstava zahrnuje dílo od roku 1956 do současné doby. Jako jeden ze zásadních momentů své tvorby Kolíbal zmiňuje propojení umění s architekturou, které začalo roku 1963, kdy dostal nabídku zúčastnit se soutěže na výtvarné prvky budovy československého velvyslanectví v Brazílii. Mezi nejznámější Kolíbalovy realizované architektonické projekty patří například opěrné zdi Nuselského mostu z roku 1964. Známý je také Kolíbalův projekt Památník obětem fašismu v Praze z roku 1969.
Kolíbal, který byl svou prací dlouhodobě spjat s Národní galerií v době působení Milana Knížáka v jejím čele, je známý především jako sochař. Působí ale také jako kreslíř, ilustroval knihy světových autorů a publikoval zásadní texty o moderním umění. Spolu s Adrienou Šimotovou, Václavem Boštíkem a dalšími založil uměleckou skupinu UB 12, která byla v roce 1970 zakázána. Také samotné Kolíbalovo abstraktní dílo se stalo politicky nepřijatelným.
Pohled do expozice Stanislava Kolíbala na Pražském hradě
Na instalacích ve veřejném prostoru se tak podílel pod jinými jmény a v omezeném prostoru ateliéru vytvářel vedle kreseb a reliéfů zcela nově instalace. "To, že tento výtvarný projev dostal jméno instalace, jsem se dozvěděl teprve z londýnských Timesů," říká Kolíbal. "Mezi podlahou a stěnou v mém ateliéru prostě začaly vznikat věci, jež bylo těžké nazývat sochou," dodává.
Stanislav Kolíbal vystudoval užitou grafiku na VŠUP a scénografii na DAMU. V roce 1990 byl jmenován profesorem na AVU, kde vedl ateliér Socha – instalace. Jeho ženou je sochařka Vlasta Prachatická. Výstavu Jiný svět pořádá Správa Pražského hradu ve spolupráci s Prinz Prager Gallery a White Gallery.
