Rytmus: Jediný čo hreší
Rytmus: Jediný čo hreší (obal alba)
Parťáci z kapely Kontrafakt se snad vsadili, kdo z nich před Vánocemi stihne vydat odfláklejší nahrávku. Ten známější z nich, Rytmus, na svou zkompiloval různé hostovačky, remixy a nevydané písně, které dřív zveřejnil jen jako singly.
Už kvůli tomu jde o velmi nesourodé cédéčko, kterému chybí atmosféra i sdělení. Že je něco špatně, je jasné už od úvodní písně Bomby. Prvních třicet vteřin budete čekat, kdy ta parodie ve znamení špatné intonace, rytmu a dýchavičnosti ostravského rapera Sergeie Barracudy skončí. Rytmus se přidá až po více než třech minutách s naprosto marným sdělením, že má diamanty za 120 tisíc eur.
Podobně "silný" zážitek přináší i píseň Pravdivé lži s rockovou kapelou Embassy, která zní jako Linkin Park v podání soutěžících televizního pěveckého pořadu Do-re-mi. Z desky vyčnívají taneční písničky Technotronic Flow a Jebe a hned dvakrát love song 8. október, který klidně mohl zůstat jen pro uši Dary Rolins, kterým byl určen.
Snad jen atmosférické Už bolo toho moc připomene, čím se Rytmus proslavil, když měl ještě nohy "pod zemí". A to je na nejslavnějšího slovenského rapera málo.
Hodnocení: 30 %
Ego: Žijeme len raz
Ego: Žijeme len raz (obal alba)
I když svůj první sólový počin neprezentuje jako album, ale jako kompilaci písní, příliš dobrou vizitku si neudělal ani Rytmusův kolega Ego. Desku otvírá letní hit Žijeme len raz, pod kterým je producentsky podepsaný Robert Burian, ale jehož hlavní motiv jsme už tak trochu slyšeli nejspíš někde u Calvina Harrise.
Taneční rytmus a bezstarostná večírková nálada dominují většině z devíti skladeb. A je to rozhodně lepší, než když zpomalí do mravokárné balady Každý deň s hostujícím Tomi Popovičem o tom, že "život je zodpovědná jízda" a v autě si máme vázat pásy.
Až starší skladba Noc patrí nám zdůrazní, že největší síla těch dvou navzájem prostě vždy byla pod značkou Kontrafakt. A že by nebylo od věci zamyslet se nad novými tématy a někdejší slávu připomenout a oprášit. Uvidíme, s čím Ego přijde na své plnohodnotné sólové desce.
Hodnocení: 30 %
Vec: Stereo farbo slepo
Vec: Stereo farbo slepo(obal alba)
Na docela jiné úrovni je třetí sólová deska "nejstaršího" slovenského rapera Vece, který se proslavil ve formaci Trosky. Pokračuje na ní v nelehkém úkolu, totiž důstojně v hip hopu stárnout.
V kulise staromilské samplované produkce si Vec drží úroveň, ale bohužel se opakuje. Když začne třetí píseň na téma nostalgického vzpomínání, je to už přes čáru. A u singlu Kúsky mňa, ve kterém Vec čtyři minuty s vážnou tváři opěvuje svoje stará trička, je dokonce výsledkem nechtěná sebeparodie. Podobná jako zpropadený rým láska – páska.
Osmnáct písniček na albu Vec neunesl, a kdyby škrtal, pomohlo by to. Lépe by vynikly silné momenty, jakým je rozhodně odlehčená a houpavá Maňana, v níž skvěle vyšlo hostování Petera Lipy. Nebo naopak temná, atmosférická a působivá Placebo s hlubokým hlasem Juraje Benetina či experimentální Ďaleko blízko s hudbou od Karaoke Tundry. Přes všechny námitky je dobře, že alespoň Vec si udržuje úroveň a nebojí se hledat cesty jinudy než prvním plánem.
Hodnocení: 65 %
