Sledovat směřování Deep Sweden je velmi vzrušující

- Mezinárodní skupina Deep Sweden, v jejíchž skladbách se prolíná řezavá energie smyčců s rychlými střihy nálad, na sebe upozornila albem Maiden Prague, které vyšlo v roce 1997 u firmy Rachot/Behémót. Písničky to byly spíše krátké, připomínající tónované drobnokresby, jen výjimečně přesáhly čtyři minuty. Na novém titulu Chemistry Lab se poměr stručných a delších skladeb otočil ve prospěch rozsáhlejších celků. Na nich kapela vylepšila své kompoziční schopnosti, k čemuž přispěl hlavně delší pobyt ve studiu. Výsledek je znamenitý.

Deep Sweden, kteří udávají jako své sídlo Prahu, mají na hlavním pěveckém postu Američanku Alex Marculewiczovou, která si obvykle píše texty a jejíž přelétavý hlas bývá prvním poznávacím znamením skupiny. V tom trochu připomíná Ivu Bittovou. Píseň zazpívá takřka tradičně, třeba No Name nebo Lounge Big Cheese, avšak často odbíhá od melodické linky ke zvukovému vyjádření pocitů, k tónům, výkřikům, hlasové mimice či komice.
Mění výrazy a někdy i žánry během jedné skladby (úvodní Fungus), vytváří uvnitř písní zdravý pohyb a dramatické napětí. Spojení s původním tématem se však nikdy nepřetrhne ve prospěch efektního třeštění.
Dalším znamením Deep Sweden je souzvuk violy Angličanky Emmy McCluneové (nebo Vojtěcha Lavičky, jenž ji ve skupině nahradil), cella její krajanky Lucy Filleryové a kytary Petra Hnila. Zdánlivě tiché nástroje dokážou vytvořit hardcoreovou bouři o stejné intenzitě, jakou svedou rockeři se svými elektrickými kytarami. Deep Sweden jsou však mnohem jemnější při zacházení s energií. Dokážou ji rozprostřít jako nadýchanou podušku v písni Lullaby For A Crazed Life, vybrousit na ostří skalpelu (Julio), roztočit do víru strhujícího tance (Blázens - název je anglickočeskou hříčkou) nebo rozprášit na atomy zdánlivého hudebního zmatku, který ovšem sleduje svůj cíl: vytváří prostor či zvláštní atmosféru, třeba v Me Not Don't.
Jakousi prozatímní hranicí hudebních experimentů Deep Sweden je skladba Hit Song, jejíž spodní vrstvu tvoří ještě jedna, cyklicky se opakující a zvukově zkreslená melodie. Skupina začíná používat techniku jako další nástroj a toto invenční pojetí, na kterém se producentsky podílel hudební režisér Milan Cimfe, ji posunulo hodně blízko k současným britským kapelám. Deska Chemistry Lab poutá i svým výtvarným designem, složeným ze starších kreseb o romantickém vynálezectví.
Album nabízí mnoho výzev, křižovatek či cest, po kterých se Deep Sweden mohou dále ubírat. Být při tom je velmi vzrušující.

Deep Sweden: Chemistry Lab

CD, 39 minut

Vydala firma Rachot/Behémót