Logo studia vymyslel v roce 1945 Zdeněk Miler, autor filmů o Krtkovi. Vyhrál tehdy soutěž o nápad na název a dostal prý za to tři dny dovolené.
Bratři v triku se do povědomí dostali také díky Krtkovi, Fíkovi, Amálce, Rumcajsovi, Křemílkovi, Vochomůrkovi, Machovi, Šebestové, Rákosníčkovi a dalším hrdinům večerníčků.
Se studiem jsou spojeni například Jiří Trnka, Břetislav Pojar, Jiří Brdečka, ze současníků třeba Michaela Pavlátová a Pavel Koutský.
Filmy, které tu vznikly, získaly stovky cen na mezinárodních festivalech. Byly vyznamenány na přehlídkách v Berlíně, Chicagu, Benátkách, Annecy, Hirošimě, Tampere, Espinhu, Cannes, Locarnu, Stuttgartu, Oberhausenu, Ottawě, San Sebastianu, Gijonu a Montrealu. K úspěchům patří jeden Oscar a několik nominací na tuto cenu.
"Poslední čtvrtstoletí stojí Bratři v triku na skále na Barrandově. V 80. letech byla nová budova zřejmě jedinou investicí, kterou stát od války do české kinematografie vložil. Už tenkrát, když studio jelo na plné obrátky, nebylo plně využité. Teď se jeho vedení snaží volné prostory pronajímat," řekla někdejší mluvčí Krátkého filmu Miroslava Humplíková.
"Podnik disponuje zhruba tisícovkou profesionálně zdatných zaměstnanců, majetkem 300 milionů korun, který není zadlužen ani zatížen hypotékami, a především právy ke snímkům s copyrightem bývalého Krátkého filmu," prohlásil v roce 1991 Jan Knoflíček
jako šéf nové akciové společnosti Krátký film.
Spolu se Studiem Jiřího Trnky a ostravským Prométheem zachoval tehdy také Bratry v triku.
Dnes je situace horší
Dnes se studio jen obtížně dostává ze stamilionových dluhů, které vznikly do poloviny 90. let právě v této akciové společnosti.
"KF a.s. vstupoval do megalomanských ztrátových milionových projektů, skoro pět let neplatil zdravotní ani sociální pojištění. Polistopadové vedení obrovský majetek utrácelo tak lehkomyslně, že dluh během několika let narostl údajně do částky
téměř 600 milionů korun. Na jejich umořování se prodalo téměř vše," dodala Humplíková.
Dnes mají Bratři v triku 35 zaměstnanců. Před několika dny tu dokončili poslední díly Macha a Šebestové, slavného seriálu, který se ze Zlína vrátil na místo svého vzniku. Pro společnost Weston Woods vzniká středometrážní snímek Emily 100 dní ve škole.
"Práce není tolik, abych mohla zaměstnat víc lidí. Dřív dělala produkce třeba na čtyřech seriálech souběžně, dnes na jediném. Jako všichni ostatní se snažíme sehnat zakázky," uvedla šéfka studia, sedmasedmdesátiletá Zdena Deitchová, která tu pracuje od roku 1945.
S nostalgií vzpomíná třeba na dobu, kdy tu zcela anonymně v 50. a 60. letech, v době vrcholící studené války, vznikaly zásluhou producenta Williama Snydera a jejího muže, režiséra Gena Deitche, například epizody ze seriálů Tom a Jerry či Pepek námořník.
Psali a režírovali je Američané, ale v Praze se realizovaly výtvarně včetně hudby a zvukových efektů. Této spolupráci nepřekážela ani "železná opona". Byl to jen byznys - tvrdá měna za levnou, vysoce kvalitní práci.
