Kathi o té ženě předtím nikdy neslyšela, příbuznou podle všeho není - a přece jí zasvětila více než deset let výzkumu a obsáhlý životopis nazvaný Kafkova poslední láska (Kafka’s Last Love). Ve světě měla kniha úspěch, české vydání se připravuje.
"Myslím, že Dora byla pro Kafku ideální partnerkou, jako by se protnul Východ a Západ. Je smutnou ironií Kafkova života, že poznal Doru tak pozdě, zbývalo mu jedenáct měsíců života. Byl přesvědčen, že kdyby ji potkal dříve, jeho vůle žít by byla mnohem silnější," řekla MF DNES Kathi Diamantová, která bude dnes od 19.30 přednášet v pražském Muzeu Karlova mostu.
Když se Kafka v létě 1923 seznámil v letovisku u Baltu s mladou polskou Židovkou, která měla herecké ambice, bylo mu čtyřicet a jí pětadvacet. Už v září spolu začali v Berlíně skromně žít, jenže Kafkův zdravotní stav se zhoršoval, většinu času musel být na lůžku a nakonec přestával i jíst.
Přesto to byl podle Kathi Diamantové velmi hluboký a šťastný vztah, plný laskavých her a důvěrností - Kafka Doře četl ze svých oblíbených knih, hrál pro ni stínové divadlo na zdi, společně prý snili o tom, že si v Tel Avivu otevřou restauraci. "Dora by vařila a Kafka si sám sebe představoval jako číšníka. Tahle role mu vyhovovala - pozorovat život a sám nebýt pozorován," podotýká Diamantová.
Otevřenou otázkou zůstává, zda jejich vztah byl i tělesný. "Záleží, koho se zeptáte. Ptala jsem se Kafkovy neteře, a odpověděla: Ne. Ptala jsem se Dořiných přátel, a bez rozmyšlení říkali: Samozřejmě ano, bylo to v její povaze. Tak si vyberte," uvádí Kathi.
Kafka podle ní obdivoval Dořinu odvahu, s níž se dokázala oprostit od vlivu otce, stejně jako samozřejmost, s kterou propojovala tradice východoevropských Židů s nezávislostí moderní ženy. Dora totiž odešla od své rodiny v jedenadvaceti letech a od té doby si budovala vlastní existenci, pomáhala v židovských organizacích.
Kafka byl ve vztahu jistě dominantnější, ale Dora - na rozdíl od předchozí přítelkyně, intelektuálky Mileny Jesenské - si příliš neuvědomovala jeho literární význam, alespoň zpočátku. Tvrdila, že prožít jediný den s Kafkou znamená víc než celé jeho dílo.
"Vnímala ho především jako výjimečnou lidskou bytost, citlivou, jemnou a zábavnou. Proto ji později velmi mrzelo, že v obecném povědomí dostával obrysy depresivního, osamělého rozervance, který se skoro neuměl usmát," popisuje Diamantová, která se ve své knížce pokouší tyto stereotypy zpochybnit.
Podle Kathi milovala Dora Kafku celý život, i když se později vdala a měla dceru. Je trochu paradoxní, že Kafkovo dílo bývá často interpretováno jako předpověď totalitních mašinerií, a přitom jeho poslední družka Dora kolektivním idejím propadla.
Po Kafkově smrti podporovala jako agitující herečka komunistickou stranu a provdala se za komunistu Lutze Laska. Roku 1936 uprchla před nacisty do Sovětského svazu, kde byl její manžel v rámci stalinských čistek zatčen a dlouhá léta vězněn - Doře se naštěstí podařilo dostat do Británie.
V Sovětském svazu však přišla o cenná první vydání Kafkových děl, nejasný je i osud řady jeho dopisů a poznámek, které Dora navzdory jeho přání nespálila. Byly konfiskovány roku 1933 gestapem, ale co se s nimi stalo pak? To je další úkol Kathi Diamantové, která neúnavně pokračuje ve svém pátrání. "Rozjela" ho i virtuálně, na stránkách na www.kafkaproject.com.
