RECENZE: Sinéad O'Connor je sice šéfka, někdy však křehká a bezbranná
Sinéad O’Connorová na archivní promo fotografii | foto: Donal Moloney
Sinéad O'Connor (obal alba)
Novinka je desátým řadovým albem Sinéad O'Connor a opět o kousek rozšiřuje pohled na zpěvačku, která si za svoji kariéru dokázala udělat stejně příznivců jako nepřátel. Ani její pozdní tvorba není tak jednoznačná, jak byla na začátku, kdy snad každý bezvýhradně nadšeně hovořil o jejích prvních albech The Lion And The Cobra či I Do Not Want What I Haven't Got a kdy rozhlasový i televizní éter válcoval její Princem napsaný hit Nothing Compares 2 U.
Připomeňme si, že v posledních letech se veřejně mluvilo nejen ojejím komplikovaném soukromém životě, ale i o vážných psychických problémech, které ji dovedly v roce 2012 k hospitalizaci na psychiatrické klinice. Nezdravý stav se ostatně v jednu dobu projevil i na její vizáži.
I'm Not Bossy, I'm The BossNettwerk 2014 |
Nic z toho samozřejmě není pro hudbu v prvním plánu důležité, ale nepochybně ji to ovlivňuje. Pokud se to přímo netýká rušení koncertů, jako byl ten, jímž měla zpěvačka korunovat pražský festival Music In The Park v roce 2006, nebo značné nevyrovnanosti nahrávek po roce 2000, pak zcela jistě velmi vlažných vystoupení například na Colours of Ostrava v roce 2008.
Změna názvu
Poslech alba I'm Not Bossy, I'm The Boss dává ovšem naději, že se stav Sinéad O'Connor zřejmě zkonsolidoval. Jistěže umělkyně, která je nejvýraznějším ztělesněním popové kontroverze 90. let, asi nikdy nebude točit obyčejná alba a ani okolnosti jejich vzniku nebudou tuctové.
V případě novinky vše začíná už u názvu. Ten původní, The Vishnu Room (Sinéad O'Connor, jinak samozřejmě jako všichni Irové katolička, teď koketuje s hinduismem), na poslední chvíli zaměnila za stávající. I'm Not Bossy, I'm The Boss (česky Nejsem panovačná, jsem šéfka) je heslo kampaně, které má upozornit na genderové rozdíly, jež provázejí lidi už odmalička a podle tvůrců kampaně i zpěvačky samé jsou nepřátelské k ženám.
Náplň alba nicméně nelze označit za prvoplánově feministickou. Najdeme tu písně milostné, v nejlepším slova smyslu duchovně zaměřené, a samozřejmě i – řekněme – společensky orientované. V tom se Sinéad O'Connor příliš nemění a fanoušci ji mají rádi právě takovou.
Nebudeme příliš přehánět, když řekneme, že album I'm Not Bossy, I'm The Boss v mnohém navazuje na to nejlepší z její tvorby. Je mimořádně hudebně i výrazově členité. Pohybuje se od křehkých poloh, jakou je závěrečná balada Streetcars, ve které zpěvačka ukazuje svůj hlas v až bezbranném výrazu za jakoby váhavých zvuků nahalených kláves, po skutečně ostré rockové kusy. Do něj se například po až folkovém úvodu "zvrhne" jedna z nejlepších písní alba Harbour.
Dospělý pop
Standardním výrazovým prostředkem po hudební stránce však zůstává pro Sinéad O'Connor to, co bychom mohli směle nazvat dospělým popem. Do něj je laděna už vstupní písnička alba How About I Be Me, kterou bychom mohli s čistým svědomím komukoli neznalému pustit jako modelovou ukázku standardní zpěvaččiny tvorby.
Obal singlu Take Me To Church
A v jeho duchu se odvíjí i první singl desky Take Me To Church, nápaditá píseň s vyloženě chytlavou stavbou i melodií, která má navíc duchovní, respektive duchovně hledačský rozměr v textu. Otázka zní, zda to písni v anglicky mluvících zemích neuškodí při vysílání v konzervativních rádiích.
Ale pak jsou tu písně, které z celkového ladění vybočují. Kromě zmíněné balady Streetcars, která je krásnou tečkou za dvanáctipísňovým albem, je to zejména roztančená James Brown, jíž Sinéad O'Connor skládá poklonu již zemřelému králi funku a soulu. Na ostře rytmizovaný saxofon jí k tomu v pozici zvláštního hosta hraje i z koncertů v Česku známá hvězda afrobeatu Seun Kuti.
Naopak křehký a až meditativní výraz a minimalistické aranžmá, v němž vynikne procítěný zpěv, má pro zpěvačku velmi osobní píseň The Vishnu Room, jež měla být původně dokonce titulním songem celého alba.
A je-li řeč o pěveckém prožitku, ten je samozřejmě alfou a omegou celé desky (ostatně i ostatní tvorby Sinéad O'Connor). V rockové The Voice Of My Doctor a tanečně odlehčené a přitom niterné melodické Good Reasons najdeme jeho hraniční podoby: na jedné straně punkový křik, na druhé šepot.
Albem roku se asi I'm Not Bossy, I'm The Boss nestane. Své autorce však dělá rozhodně čest.
Tipy z televizního programu
Recenze: Orel Eddie 60 %, Mrtví neumírají 55 %, Zbouchnutá 50 %, Matrix Resurrections 80 %, V zajetí démonů 45 %, Mamma Mia! Here We Go Again 55 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Dobrý časy 60 %, Zkrocená hora 80 %, Ghost Rider 40 %, Jack Reacher: Poslední výstřel 60 %, Němá tajemství 65 %, Sebemilenec 65 %
Klíčová slova: Všechnopárty, David Prachař, Jakub Prachař, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, po čtyřech letech v umělém spánku
Ve věku 84 let zemřel herec, režisér, zpěvák a scenárista Josef Laufer. Informaci potvrdil ředitel...
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Zemřela herečka Hana Brejchová. Proslavil ji film Lásky jedné plavovlásky
Zemřela herečka Hana Brejchová, bylo jí 77 let. Zazářila ve filmu Miloše Formana Lásky jedné...
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
Zemřel Mike Pinder z Moody Blues. Jejich megahit zpívaly Bílá i Rottrová
Ve věku 82 let zemřel Mike Pinder, zpěvák a klávesista britských The Moody Blues. Pinder byl...
Byl táta jako Trautenberk? V něčem ano, vzpomíná David Prachař v Rozstřelu
Rozstřel Ilja, David, Jakub. Česká televize v sobotu uvede dokument o třech generacích herecké Dynastie...
Příšera, sen i poezie. Divadlo o Toyen plánovala Steinmasslová tři roky
Hned dvě představení věnovaná naší slavné malířce Toyen mají tuto sezonu premiéru v hlavním městě....
Audioknihou roku je životopis Agathy Christie. Zvláštní cenu získal Soukup
Vítězem ankety Audiokniha roku 2023 se staly memoáry Vlastní životopis spisovatelky Agathy Christie...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!