"Poměrně krátký román má dvě hlavní postavy," řekla iDNES.cz Iva Pekárková. "Mladého dvaadvacetiletého vykuka Amadoua ze Senegalu a Anne, naivní dámu přes padesát, Angličanku, která celý život nemohla najít pořádného partnera. Když pozná na dovolené v Senegalu Amadoua, zamiluje se a vezme si ho za manžela, což je jediná možnost, jak ho dostat do Anglie."
Silně erotický příběh mladého Senegalce je syrové a zároveň vtipné vyprávění o studené realitě mezilidských vztahů, generačních problémů a kulturních rozdílů, ale i o tom, jak se partneři mohou navzájem krutě využívat.
"Amadou přijede do Londýna a ke své hrůze si uvědomí, že je ženatý za starou tlustou krávu...," pokračuje autorka ve stručném popisu děje své novinky. "Amadouovi nějaká manželská věrnost nic neříká, a tak ho Anne brzo načapá při nevěře a rozvede se s ním, takže on je bez papírů, a navíc ho ještě udá jako ´teroristu´ (je to velmi vlažný muslim)."
"Amadoua nakonec deportují zpátky do Senegalu, kde je nyní ovšem velmi vážený, protože byl v 'bílé zemi'. Vrátí se ke svému původnímu povolání ´beach boye´, je to tak trochu mužský prostitut, lovící bělošky na pláži a doufající, že mu něco dají... Nevidí jinou možnost, jak se uživit."
Kdo je Iva PekárkováČeská prozaička, publicistka a překladatelka (nar. 1963) během studií přírodních věd v roce 1983 emigrovala, žila převážně ve Spojených státech. Zde vystřídala několik zaměstnání (mj. barmanka, sociální pracovnice, taxikářka), ze kterých posléze načerpala řadu námětů pro svou literární činnost. Mezi její nejznámější knihy patří Péra a perutě (1989), Dej mi ty prachy (1996), Gang zjizvených (1998), Můj I.Q. (1999) či Šest miliard Amerik (2005). |
"Kámoška mi poradila, ať tu knížku napíšu z hlediska toho kluka, což byla, myslím, moc dobrá rada, a já to tak skutečně víceméně udělala. Tím je, řekla bych, dost nezvyklý, protože většina podobných příběhů o nerovné lásce je psaná z hlediska zhrzených bělošek," řekla Pekárková iDNES.cz na téma nalezení originální formy románu.
Zoufalství a snaha osamělé starší Angličanky a mladého frustrovaného Afričana utéct od všedního života je silným příběhem, jehož vyústěním je chmátnutí až na dno lidské morálky. "Jak Amadou, tak Anne udělají fůru hodně zlých věcí, ale oba k tomu mají své důvody," vysvětluje autorka.
Místem dějiště Slonů v soumraku je Senegal, ačkoli fenoménem sexuální turistiky starších žen je světoznámá především Gambie. Iva Pekárková přiznává, že hlavním důvodem bylo využití jejích znalostí senegalského kmene Fulani.
"Příběh je to sice vymyšlený, ale měl velmi konkrétní předlohu. Nějaký čas poté, co jsem začala řídit taxíka, jsem šla na dvě piva s jedním chlapíkem, právě z kmene Fulani, a ten mi vypravoval o tom, jak se dostal do Anglie - právě díky své zhruba o 25 let starší manželce," vypravuje Pekárková.
"Pak už jsem se s ním nikdy neviděla, v podstatě jsem na něj zapomněla, dokud mi nezačala psát sprosté e-maily ta jeho manželka. Jako že jí ho svádím a tak, což nebyla pravda. Ale zřejmě si skutečně nějakou babu našel a ona se mu vloupala do mailu. Za ty sprostý dopisy jsem jí nezřízeně vděčná, protože tím přede mnou v podstatě obnažila celou svou duši - a nebylo vůbec těžký se vžít do jejího uvažování."
Příběh Slonů v soumraku je tedy v podstatě pravdivý. "I když já osobně ho z vlastní zkušenosti neznám," dodává Iva Pekárková.
