Saša Gedeon vypráví, co na festivalu zažil

Před třemi lety byl tvůrce Indiánského léta a Návratu idiota ve Varech na roztrhání. Saša Gedeon totiž zasedal v hlavní porotě, a kdekdo z něho zkoušel tahat rozumy, jak si který film stojí. „Bral bych to znova, je to okouzlující šaškárna,“ směje se režisér se zkušeností z mnoha zahraničních porot.

Můžete už něco prozradit, nebo jste vázán mlčenlivostí i dnes?
Asi bych si měl pořád dávat pozor, co říkám, jenže já si toho stejně moc nepamatuju.

Kdybyste podepsal slib mlčenlivosti do konce věků, to byste si snad pamatoval.
Právě že nepamatoval, člověk pořád něco podepisuje.

Zkuste si vzpomenout. Jak jste se třeba domlouvali?
Většinou anglicky, po ruce byl i tlumočník. A hodně dramaticky, ceny se nevyvíjely automaticky jako obvykle. Navíc po několika hodinách jednání nastoupí únava, dojde se k bodu, kdy se lidi nedokážou dohodnout, a pak vyhrávají ti bdělejší a čilejší, kteří prosadí svou.

Vám se to povedlo?
Ne, vyhrál tehdy brazilský film Já, ty, oni, který se mi líbil, ale výš jsem stavěl korejské Mentolky. Ty dostaly druhou cenu, takže jsem nakonec neměl vyloženě pocit újmy.

Zažil jste lobbování porotce ve prospěch filmu jeho země?
Zažil, dokonce v tak nepokryté, a přitom dovedné formě, že jsem to ve své naivitě hned nepochopil.

To se stalo kde?
Skoro všude. I když zdaleka ne pokaždé s úspěchem.

Ve Varech taky?
Taky. Tam jsem se dokonce tak rozčilil, že mě předseda nazval mladým rozhněvaným mužem. Vadila mi cena pro jeden nevýrazný film, který prostě jenom všem nejméně vadil. To se děje často, že se ocení takzvaně průchodné dílo.

Slyšela jsem historku o porotě, která ocenila záhadný experiment a pak zjistila, že jen promítač zpřeházel díly. Zažil jste něco podobného?
Ve Španělsku byla celá porota zkouřená marihuanou. Velice se sbratřila, celé noci tu spřízněnost oslavovala, ani nepostřehla, že festival končí. Ale o ceně rozhodla stejně konvenčně jako všechny poroty. Zpravidla se ve finále sejdou film solidní a odvážný, vyhraje ten solidní a ten odvážný dostane nějakou vedlejší trofej. Takže nositelé druhých cen bývají zajímavější.

Nekazí vám požitek z filmu vědomí, že jej budete muset hodnotit?
Ani ne, vadí mi spíše povinnost vidět všecko až do konce, i když jde o film, ze kterého bych jinak odešel po deseti minutách.

Opravdu jste jako porotce nikdy nezmizel před koncem?
Já ne, ale zažil jsem situaci, kdy porotce opustil pobouřen sál.

Co vůbec otrávení porotci při promítání dělají?
Viděl jsem, jak jeden stále spal, jiný celou dobu telefonoval.

Čím se karlovarská porota lišila od těch ostatních, v nichž jste působil?Závěrečnou bitvou. Ačkoliv jsme se během festivalu spřátelili, při rozhodování nikdo neznal bratra. Jinak jsou si poroty podobné, připomínají běžnou školní třídu s tradičními rolemi. Vždy je v porotě jeden premiant, jeden otloukánek, třídní šašek, který nic nebere vážně, buřič...

Třídním buřičem jste tedy byl vy?
Ale výjimečně jen ve Varech, jinak bývám spíš ten tichý chlapec.

Šel byste do karlovarské poroty znovu?
Určitě, je to okouzlující postavení a zároveň neuvěřitelná šaškárna. Člověk to dělá z čiročiré ješitnosti, ten pocit, že máte najednou obrovskou moc, si každý rád užije.

Navíc vás musí hřát vědomí, že víte něco, co ostatní nevědí.
No právě, říká se přece, že moc dneska představují informace.

Taky můžete z výšky shlížet na kolegy velikány, že?
Jistě. Byl jsem v porotě festivalu, kde soutěžily filmy Davida Lynche, Takešiho Kitana, Atoma Egoyana - a já měl o nich rozhodovat.

Doufám, že jste to klasikovi Lynchovi vykreslili?
Náhodou máte pravdu. Vyhrál tehdy někdo úplně jiný, mladý, svěží, neznámý.

Může vůbec cena z festivalu režisérovi pomoci?
Někdy vidí váš film spolu s festivalovými diváky potenciální koproducenti, to se mi stalo v Benátkách, a kontakty z té doby trvají. Jinak se ceny hodí, když se píší biografie, čím větší výčet trofejí, tím líp to vypadá.

Znáte recept, jak na festivalu vyhrát?
Pokud film pošlete na určitý počet festivalů, úměrně se zvyšuje pravděpodobnost, že se aspoň jednou trefíte. Tak jako když se snažíte sbalit ženskou - z dvaceti pokusů musí být dva úspěšné.

První srocení fotografů kolem první herecké hvězdy, Deborah Kary Ungerové, známé z amerických filmů Hra, Highlander 3 či Hurikán, včera předznamenalo dnešní slavnostní zahájení filmového svátku roku - 38. ročníku karlovarského festivalu.
Další hosté jsou na cestě, na večerní slavnosti by neměl chybět britský režisér Stephen Frears či hrdinka Intimity Kerry Foxová. Přijíždějí také domácí tvůrci v čele s režiséry Janem Hřebejkem, jehož snímek Pupendo odstartuje letošní soutěž, a Jiřím Menzelem, který tady převezme cenu za přínos světové kinematografii.
Otevřely se pokladny, u kterých si návštěvníci kupují akreditační karty a vstupenky. Znovu se prodává i vícejazyčná knižní Kronika od Květoslava Kroči, jež mapuje dějiny festivalu z let 1946-2001 a k níž nyní přibyla publikace věnovaná loňskému ročníku. Ta mimo jiné přetiskuje dopis Miloše Formana, který na nový nápad založit ve Varech filmové muzeum reaguje slovy „stoprocentně souhlasím“.
Před palácem Thermal už stojí nafukovací kino z Francie, které si karlovarští návštěvníci vyzkoušejí poprvé. Během odpoledne nazkouší Petr Zelenka jevištní show, která doprovodí jeho festivalovou znělku. A navzájem se už seznamují porotci, kteří budou mezi šestnácti snímky hlavní soutěže vybírat vítězného nositele Křišťálového glóbu čili „zlaté panny“, ceny v podobě mladé dívky.
O tom, jak pracují mezinárodní poroty, vypráví v rozhovoru režisér Saša Gedeon. Ve Varech však tradičně rozhoduje i publikum, které v závěru festivalu 12. července udělí diváckou cenu MF DNES.

Film Návrat idiota režiséra a scénáristy Saši Gedeona získal celkem pět trofejí.

Bolek Polívka předává Sašovi Gedeonovi sošku Českého lva za režii.

Český režisér Saša Gedeon, který zasedl v letošní karlovarské porotě hraných filmů.

Český režisér Saša Gedeon, který na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 2000 zasedl v porotě hraných filmů.

Režisér Saša Gedeon během on-line rozhovoru v novinářském centru na 35. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Roli autora festivalové znělky v roce 1996 tentokrát vyměnil ze členství v mezinárodní porotě hraných filmů.

Vyměním festival za festival - pár dní poté, co mi skončí úloha porotce v Karlových Varech, vydám se pro změnu na Letní filmovou školu do Uherského Hradiště. A pak už nikam jet nehodlám a nechci. Budu sedět doma, v Praze nebo na Kladně, a vymýšlet nový film. Něco jako nápad nebo téma už mám, teď začnu číst, aby, vzletně řečeno, téma dostalo skutečný obsah. Zkrátka srpen, až budou všichni na dovolených, si pořádně vychutnám ve městě, a v září, až budou ostatní zpátky, já začnu zase cestovat na festivaly. Ovšem nemůžu zaručit, že to přesně takhle dopadne.

Režisér Saša Gedeon se svou přítelkyní si u stolku pochutnávali na italské polévce.

Režiséři Saša Gedeon a Věra Chytilová ve frontě na polévku.