Podle některých jste, cituji, "převlékač kabátů rodem i duší z Moskvy, který za normalizace takzvaně rozvracel komunistickou stranu zevnitř, během listopadu 1989 pro jistotu onemocněl a pak hned snaživě mezi prvními inscenoval hru Václava Havla".
Do KSČ jsem vstoupil, abych mohl studovat. Byla to chyba, kterou se snažím napravit tím, že se věnuji profesi, kterou jsem vystudoval. V listopadu 1989 jsem získal od Občanského fóra v plzeňském divadle důvěru jako jediný z uměleckých šéfů. To je snad dostačující důkaz toho, jak jsem se v té době choval.
Podivné hospodaření, jež Národnímu divadlu vytýkáte, jste prý také provozoval. Opět cituji: "Když Burian pohostinsky režíroval v Moskvě, dostával tam honorář, ale zároveň mu běžel plat v domovském divadle, od nějž si nechal vyplácet i diety."
Město Plzeň tuto pomluvu vyšetřilo a konstatovalo tehdy, že jsem se ničeho nedopustil.
Třetí okruh pochyb se týká stavby plzeňského divadla, "pro město nepotřebného megalomanského monstra, jehož náklady stoupají, pořád není hotovo a zaštiťuje se opět případným názvem po Václavu Havlovi".
Stavba nového divadla je historickým úspěchem plzeňské kultury. Zbytek je lež.
A konečně k výběrovému řízení. Některým hlasům vadí, že jste sám seděl v některých výběrových komisích pro jiná divadla.
Byl jsem v některých výběrových komisích jako předseda Asociace profesionálních divadel, který byl zvolen do této funkce všemi divadelními řediteli z celé České republiky.
