Jedenapadesátiletý anglický herec Ralph Fiennes převedl na plátno skutečný polozapomenutý příběh o utajované lásce Charlese Dickense. Ten se jako otec od rodiny a vážený spisovatel se zamiloval do mladé herečky Nelly, což bylo v prudérní Anglii té doby něco nemyslitelného. Pár tak musel svou vášeň skrývat celý život.
Kdo je hlavním hrdinou příběhu? Známý spisovatel, nebo jeho tajná láska?
Film se v originále jmenuje The Invisible Woman, Neviditelná žena, takže Nelly je srdcem příběhu. Hlavním hrdinou není Charles Dickens, ale spíše intimita a láska nešťastné mladé dívky, která žije v jeho slavném stínu.
Dají se v díle Charlese Dickense najít nějaké skryté indicie jejich vztahu?
V knihách najdeme vždycky něco osobního, většinou nejsou úplně vymyšlené. Román Nadějné vyhlídky obsahuje určité asociace, ale rád bych se vyhnul nějakému zjednodušování.
Ve snímku hrajete i hlavní mužskou roli. To jste chtěl od začátku?
Chtěl jsem hrát Nelly, ale obávám se, že by to bylo nad mé herecké schopnosti. Ne, jen vtipkuji. Původně jsem nechtěl, ale pak jsem se do příběhu hodně ponořil a role se mi zalíbila. Navíc mne k tomu všichni přemlouvali. Rozhodně toho nelituji.
Jaké je režírovat sám sebe?
Velice těžké. Musíte být obklopen lidmi, kteří o tom něco vědí a jsou schopni k vám být opravdu kritičtí.
Je to už váš druhý film, který jste režíroval. Znamená to, že vás herectví nudí?
Neřekl bych. Prostě se jen posouváte životem a nabízí se nové možnosti, kterých se nesmíte bát. Není to poprvé, co se nějaký herec chopil režie. Je to něco jako přirozený vývoj. Ale rozhodně mne herectví nenudí, byl jsem nadšen, když mne oslovil Wes Anderson kvůli Grandhotelu Budapešť (o filmu více zde).
Mnohé detaily z filmu jsou založeny na historických faktech. Třeba jména závodních koní. Je to důležité?
Není to nutnost, jen moje záliba. Na pochopení filmu to nemá žádný vliv. Rád pracuji jako archeologové. Nelly se třeba v jedné scéně dívá na plakáty, které jsou do písmene skutečné.
Pracoval jste s mnoha slavnými režiséry, Stevenem Spielbergem, Wesem Andersonem. Naučil jste se od nich něco?
Samozřejmě. Nemohu zapomenout na Spielbergovu energii na place. Všechno musel mít technicky v pořádku, ale přitom uměl improvizovat. Anderson je jiný. Vždy precizně připravený a pevně rozhodnutý, jak daný záběr bude vypadat. A to se mi taky líbí. Je hlavně důležité, aby režisér věděl, co chce.
Máte veliký rozsah. Hrál jste v dramatickém Schindlerově seznamu, v komedii V Bruggách, v sériích o Jamesi Bondovi či Harrym Potterovi. Je nějaký žánr, který byste chtěl ještě zkusit?
Beru různorodost jako výzvu. Chtěl bych si vyzkoušet ještě nějaký dobrý thriller nebo film noir.
